Vaření je momentálně trendy, a tak se do světa gastronomie podíval i Jean Reno, který se po kratší odmlce opět vrací na plátna českých kin. Ve snímku Oui, šéfe! si zahrál stárnoucího šéfkuchaře Alexandra Lagardeho z prestižní pařížské restaurace, který se perfektně vyzná v klasických receptech, nicméně pořádnou novinku už nějaký čas nevymyslel a majitel podniku se ho snaží nahradit mladým borečkem, fandou do molekulární kuchyně. Záblesk naděje Alexandre nachází v Jackym (Michaël Youn), mladším bláznovi do vaření, kterého čirou náhodou objeví v kuchyni domova důchodců. Nesourodá dvojka se navzdory neshodám dá skrz společnou lásku k jídlu dohromady a následně se pokusí před očekávanými kritiky obhájit tři Michellinské hvězdy, což je jediný způsob, jak majitele restaurace umlčet.

Přehrajte si trailer Příběh plyne poměrně přímočaře, občas si sice odskočí k vedlejší linií Jackyho problémů s těhotnou přítelkyní, nicméně po většinu času opravdu sledujeme konverzační výměny Rena s Younem. A dokud se oba pánové drží v kuchyni a rozplývají se nad bažanty a ala bažanty, navzájem se peskují a truchlí po ztracených láskách, je vše v nejlepším pořádku. Oba herci srší energií, kulisou je prosluněná letní Paříž a díky extrémně krátké stopáži vše uhání rychle kupředu.

Ve chvíli, kdy se oba hrdinové dohadují nad pánvičkou, se jedná o solidní oddechovku.Potíže nastávají ve chvíli, kdy se Oui, šéfe! pokouší o crazy komedii ve stylu těch bláznivějších momentů z Četníků či Fantomase. Diváci se mají smát Younovu převlékání za ošklivou Asiatku či Renovu pojídání želatinových kostiček, po kterých se vám bude kouřit z pusy, což naprosto nefunguje. Tenhle druh humoru vyšel z módy už před hodně dlouhou dobou, navíc rádoby šílené momenty ani nesedí k poklidnému pojetí zbytku filmu.

Pokud ale máte chuť na staromilskou konverzační komedii, Oui, šéfe! vás v zásadě neurazí. Film naprosto ničím nedokáže překvapit a zbytečně v něm straší několik momentů, kdy se herci jen pitomě pitvoří, nicméně ve chvíli, kdy se oba hrdinové dohadují nad pánvičkou, se jedná o solidní francouzskou oddechovku. Pokud třeba máte starší, konzervativní rodiče a nevíte, na co se společně vypravit do kina, s Oui, šéfe! máte vyhráno.