Je už takovým koloritem animovaného řádění ve světových i našich kinech, že za ním stojí obří americká produkční společnost, nejlépe s ohnutou lampičkou či vypouštěnými balónky ve své reklamní upoutávce. Kačátko si vykračuje striktně v rytmech udávaných evropskou kinematografií – své síly spojili Dánové, Britové a Francouzi. Snad proto se i ukázka vymyká klasickému mustru hollywoodského trailerového pozlátka a jde si jakousi vlastní, víceméně jen informační, cestou. Cestou klipu, který chce pouze upozornit na existenci vyššího já, které propaguje, a podobně jako na české trailerové scéně jen tak hodit do pléna několik málo frků, v poklidu si zalézt do brholu a vyčkat na premiéru. Zmlsané oko mé však pláče nad výdělkem, kterým nás hoši od evropského filmového válu obdařili: Jaká nuda, jaká šeď… jak strohý a ošklivý vizuál a nezajímaví (=odpudiví) hrdinové. Jak tristní koncepce, snaha prvoplánově rozesmát ranami do hlav (už ne… prosím) a spousta legračního poskakování na úkor opravdové inteligentní legrace. Zbyl jen studený pot tam, kde má být radost a vroucné přání jít do kin. Ugly Duckling ve dvou minutách je takový šumák, který nešumí a zlato, co se neblyští. Tak takhle ne, sousedi.