Viděli jste před čtyřmi roky Odborný dohled nad východem Slunce? Já vím, jistě že ne. Suverénní nezávislák Pavel Göbl teď navazuje na svůj předchozí film a jestli nějakou šokující shodou okolností patříte mezi hrstku vyvolených, kteří ho viděli, budete u téhle novinky od prvního záběru doma. Jako by Göbl cílil na skalní fanouškovské jádro, jehož existence ji mi však utajena. No ale takhle lehce zajímavou tuzemskou novinku neodbudem, no ne?

Od začátku sledujeme trojici postarších kamarádů, z nichž i tentokrát hraje prim díky svému nenapodobitelně amatérskému projevu Vratislav Brabenec, známý především jako člen The Plastic People of the Universe. Příběh najde hrdiny tam, kde je na konci jedničky opustil: pánové nemohou do vesnické hospody, protože ji vede jejich bývalá nemesis, člen StB, jemuž se nedokázali pomstít. Tudíž musejí shánět hospodu jinou a dostanou se až za hranice s Polskem. Následně řeší obskurní situace s těhotnou prostitutkou, nečekaně se objevivší německou důchodkyní i existenciálními přesahy, které jsou každou jejich činností prostoupeny.

Oproti jedničce tohle pokračování vychází divákovi více vstříc, ale pozor, stále se bavíme o velmi pomalém, až nedějovém snímku. Záběry jsou však atraktivnější, humor výraznější a vzhledem k rasistickým předsudkům některých postav se dočkáme i trochy toho aktuálna. Potěší navíc fakt, že znalost prvního dílu v podstatě není nutná, vše je totiž zevrubně popsáno a vysvětleno. Tedy, nakolik je možné něco tak neuchopitelného vůbec vysvětlit.

O řeřavý bigbítový soundtrack se i tentokrát stará kapela Byl Pes, černobílý vizuál občas nabídne působivý závěr, většinu času se však dvoubarevné pompéznosti vyhýbá. Fanoušci surrealistických dialogů si bezesporu přijdou na své, jinak se ovšem jedná o velmi nediváckou podívanou, na kterou musíte být dostatečně naladěni. A i tak se až příliš často vkrádá pocit, že těch hluchých míst je víc, než by bylo záhodno…