Michael B. Jordan je po Black Pantherovi a Creedovi sakra velká hvězda, ještě větší radost máme však z toho, že jde i o dost šikovného herce. I přes chválu, kterou obvykle za svoje role sklízí, se mu ale zatím nějaké zásadnější filmové ceny nebo alespoň nominace vyhýbají. Nejspíš i proto si řekl, že jim půjde trošku naproti. V takovém případě obvykle herci kývnou na roli v nějaké biografii, ale ty by v případě Jordana mohly mít až příliš blízko ke Creedovi, a tak se rozhodl ujmout hlavní role a navíc i produkovat velké drama s ještě větším humanitním poselstvím natočené podle skutečné události. Nikdo mu to právo neupírá. Bylo by ovšem fajn, kdyby při pokusu urvat nějakou tu cenu natočil i dobrý film. Což se v tomhle případě nestalo. 

Obhájce nevinných se odehrává na začátku devadesátých let, kdy čerstvý absolvent Harvardu odjíždí na rasistický jih Spojených států s jediným cílem – chce zařídit, aby vězni čekající na elektrické křeslo dostali férovou šanci před soudem. Ne vždycky tomu tak totiž je a i když si Bryan Stevenson nedělá iluze o tom, že by všichni byli nevinní, právo na spravedlnost má podle něj každý. I Walter McMillan, který čeká na smrt, protože zabil bílou dívku. Alespoň to tvrdí spisy, policie i místní žalobce. Jenže Stevensonovi na případu něco nesedí a zjistí, že McMillan je podle všeho nevinný a celý případ stojí na hodně chatrném svědectví a až podezřele příliš velké vůli policie uzavřít případ bez ohledu na to, kdo kvůli němu půjde sedět. Stevenson teď musí přesvědčit McMillana, že mu může pomoci dosáhnout nového procesu. Jenže mu rychle dochází, že není moc lidí, kteří by ho za tuhle práci chtěli poplácat po zádech. Spíš naopak. 

Obhájce nevinných: FOTOGALERIE

Takhle napsané to vypadá celkem atraktivně, že jo? Pravdivý případ, odhodlaný hrdina, velká nespravedlnost a poctivý a velký lidský příběh. K tomu zajímaví herci a režisér, o němž se mluví jako o velkém talentu a který bude točit velkou marvelovku Shang-Chi. Jenže prd. Obhájce nevinných z tohohle všeho nedokáže namíchat film, o němž bych mohl s klidným srdcem napsat, že je zajímavý. Destin Daniel Cretton nedovede a ani se moc nepokouší tvořit nějaké napětí. Scén ze soudní síně dostaneme překvapivě málo a probíhají jaksi unyle a ospale. Pro režiséra byl evidentně mnohem důležitější ten lidský rozměr, což by samo o sobě nevadilo, jenže jeho drama je zoufale povrchní a do značné míry až primitivní. Každému z hrdinů stačí pár vteřin na to, aby bylo jasné, jestli jde o klaďáka, nebo zloducha. Jenomže klaďáci jsou tu totální klaďáci a záporáci zase stoprocentní zloduši. Jen dvě postavy tu projdou jakýmsi vývojem, přičemž u jedné je to téměř neznatelné a druhá, kterou hraje jako vždy parádní Tim Blake Nelson, se automaticky stává tou zdaleka nejzajímavější. 

Obhájce nevinných je až otravně pitomé drama, u kterého jsem měl nepříjemný pocit, že jeho tvůrci mě mají za blbce. Za blbce, jehož musí nutně vést za ručičku a vysvětlovat mu velmi pomalu a velmi polopatě, že být rasista není hezké, že posílat lidi bez důkazů do cely smrti se nedělá a že všichni by na sebe měli být hodnější. Je to laciné a vlastně i docela trapné. Cretton se navíc spokojuje právě jen s tímhle vznešeným moralizováním a přitom moc neřeší, že jeho film se vleče a vypadá jako průměrná televizní šmíra. Jordan i Foxx se sice snaží, ale jejich výkony a charisma nestačí na to, aby tenhle marný pokus o nové Jako zabít ptáčka vytáhli do průměru. 

Přehrajte si trailer Obhájce nevinných je nezajímavá nuda postrádající napětí a myslí si, že všechno utáhne jen neustálým opakováním myšlenek, které nejsou nijak objevné a útočí pouze na první signální. Dvě a čtvrt hodiny to může fungovat jen na lidi, co se pravidelně rozněžňují a dojímají u facebookových statusů o tom, že se u Vlachova Březí našlo volně pobíhající štěně labradora, jemuž určitě chybí páníček.