Na letošním Berlinale uspěl snímek, který je u nás prezentován jako „jateční romance“. To je poměrně přesné vystižení, navíc se jednalo o nečekaně povedený comeback – maďaská režisérka Ildikó Enyedi dlouhých 18 let nic moc nenatočila, a pak se vytasí s takovou bombou! Osobně mi lidská romantická komedie připomněla loňský festivalový hit Toni Erdmann, který byl výrazně komediálnější, ovšem velmi příjemný a zároveň hluboký feeling mají společný.

Klasicky nepravděpodobné vzplanutí se odehraje na jatkách, tedy očividně nepříliš romantickém místě. Postarší ekonomický ředitel se zakouká do nové kontrolorky kvality masa, krásné, a dost asociální dívky. Shodou bizarních okolností si k sobě začnou nacházet cestu, tenhle příběh však dokáže opakovaně překvapit a svou jedinečností v detailech nepřestává bavit po celou téměř dvouhodinovou stopáž. Oba hlavní hrdinové snad nemůžou být odlišnější a vzájemné hledání blízkosti odhaluje jejich skryté komplexy. Povedené jsou i vedlejší linky, které jsou tak akorát úsporné a vhodně rozvíjejí dění kolem ústředního páru. Scenáristicky se tak jednašedesátiletá autorka vážně zaskvěla.

Audiovizuál je úsporný, zaujme však krásně zdrcující titulní píseň a nápaditá kamera, která dokáže vnést lehkou ironii i do řady neveselých scén, což působí velmi osvěžujícím dojmem. Leckdy si nebudete jisti, jestli je vhodné se smutně-bizarním situacím smát a vaše rozpaky tak adekvátně podtrhnou nejistoty a zmatky hrdinů. Tahle romance je skutečně plná paradoxů, ať už kvůli křehké a upřímné lásce na dosti drsném a nekompromisní živočišností oplývajícím místě, či kontrapunktem romanticky snových a detailně fyzických výjevů.

Nestává se rozhodně často, aby po skoro dvou dekádách odmlky tvůrce natočil takovou pecku. O těle a duši neztrácí dech ani v závěru, který je tak zdrcující, že při projekci v uherskohradišťském vedru omdleli hned dva lidé. Oficiálně to musíme připsat parnému prostředí, ovšem nedivil bych se, kdyby poslední čtvrthodinku nevydýchaly slabší povahy ani v lepších podmínkách. Ildikó Enyedi udeřila hřebíček na hlavičku a o tomhle hitu z Uher ještě určitě uslyšíme – koncem září se totiž naštěstí dostane i do kin. Tak nezaváhejte.