3D. 3D. 3D. Kouzelná formule posledních měsíců a let. Potřebujete vydělat peníze? Vezměte mizerné herce, nějaké slavné filmové jméno a natočte remake ve 3D. V kinech se bude muset platit víc za vstupenku a diváci ještě nejsou neokoukanou technologií přehlceni, takže jejich nároky na kvalitní film budu nižší než obvykle.

Díky tomu mohou solidně vydělat čtvrtý Nezvratný osud, Krvavý Valentýn a pár dalších kousků, které se na nás chystají. Noc oživlých mrtvol 3D je ale film, který by pro dobro lidstva měl někdo okamžitě spálit a jeho tvůrcům rituálně vyříznout plíce. Popravdě si totiž nedokážu představit nikoho, kdo by z téhle břečky odcházel spokojený. Ani tvůrce samotné. Předělávka legendárního hororu George A. Romera nabízí pár zombies, Sida Haiga s lopatou a vizuál srovnatelný s domácím videem z dovolené v Chorvatsku v roce 1998.

Všechno je tu zkrátka špatně. Herci hrají hůř než děcka na besídce základní školy a vybudovat si k někomu sympatie nebo alespoň „neutrální nezájem o jeho osud“ je prakticky nemyslitelné. Film je plný otravných lidí, který už tak od třetí minuty budete přát ošklivou a pomalou smrt. Osmdesát minut dlouhé peklo navíc vypadá opravdu odporně a prostě se v něm nedá najít nic, co by šlo pochválit. Romerova verze byla atmosférická a napínavá, remake Toma Saviniho měl zase příjemně béčkovou poetiku a stylové masky, ale to, co natočil Jeff Broadstreet, je jednoduše nekoukatelná a zoufalá křeč, jež nedokáže zaujmout ani na pár vteřin. Nejsem nepřející člověk, ale doufám, že režisér při nějaké nehodě oslepne a už nikdy v životě nic nenatočí.

Noci oživlých mrtvol 3D je sice možné se smát a přistoupit na hru „je to tak špatné, až je to zábavné,“ bohužel při vzpomínce na ty stokoruny, které jste nechali usměvavé prodavačce lístků, jež tušila, na jakou srágoru se chystáte, vás smích rychle přejde. Noc oživlých mrtvol 3D je jednoduše ten film, který by se měl promítat povinně každému, kdo si myslí, že třetí rozměr automaticky znamená zábavu. V tomhle případě je navíc nepovedené 3D tím nejmenším problémem. Když už chtěl Atypfilm pustit do distribuce film starý tři roky, mohl vybírat lépe. Našlo by se minimálně sto zajímavějších kousků, které by si čeští filmoví diváci zasloužili.