Cival

Filmové srdce Sidneyho Lumeta ještě zaleka nedotlouklo! Čilý klasik, jemuž v amerických pokladnách pšenka rozhodně nekvete, se nenechává znechutit zabedněností publika. Co na tom, že diváci znají z důchodců pouze Eastwooda a Scorseseho? Lumet se pořád drží svých menších forem a ukazuje v nich, že se mu z rukou pořád nevytřepal um velkého režiséra. BTDKYRD se z traileru vybarvuje jako příjemně oldschoolová žánrovka, která zdatně míchá coenovské motivy se starosvětsky koncipovaným drámem. Traileroví pokustóni se navíc nezalekli statické látky a vytvořili výtečnou upoutávku, která se zvládá tvářit vcelku obyčejně, ale neustále přitom vystrkovat růžky. Nepompézním, ale fungujícím hudebním doprovodem mi řádění těchhle bráchů připomíná trochu odvázanější sourozence z We Own the Night. BTDKYRD samozřejmě nepálí tak rozžhavené náboje, rozehrává ale mnohem břinkavější herecký koncert. Vidět vedle sebe Hoffmana s Hawkem, jak proti sobě stojí na doraz a s naběhnutými žílami, to je jednoduše paráda. A když je pak zpovzdálí pozoruje i Albert Finney, měli by adepti hereckých kurzů kašlat na rady českých bardů a radši táhnout ze šrajtofle poslední stokorunu. A s dalekým předstihem bookovat vstupenky. Tohle mile stylové překvapení by se totiž nemělo ignorovat. I kdyby se kolem něj rozléhalo ještě větší komerční ticho než okolo posledních Lumetových bijáků.