Dobrých westernů není nikdy dost. Víme to my, ví to Clint Eastwood a věděli to i slovutní oscaroví akademici, kteří v roce 1992 vlepili Nesmiřitelným hned čtyři zlaté plešouny. Než se Eastwood do Nesmiřitelných pustil, prošel si průpravou ták náležitou, že lepší už být nemohla. Tam, kde si ho vzal v „dolarové trilogii“ do pácu samotný Sergio Leone, skončil o 26 let později jako režisér sebe samého v ladně komorním příběhu o pravých lidských hodnotách, cti a spoustě věcí, které je třeba udělat prostě proto, že by si pravý gentleman neodpustil nechat je plavat.

Premisa neslibuje westernové akční peklo s tunou přestřelek. Podobně jako Sam Peckinpah, i Eastwood spíše pečlivě profiluje ze svých hrdinů protichůdné monumenty, jejichž setkání je nevyhnutelné a veškerou atmosféru buduje prakticky pouze kolem jejich aury. Hrdina možná není to správné slovo ani pro jednoho z nich, protože ten první jde zabít partu mladých kluků za peníze a ten druhý rozhodně není dobrý člověk – přesto však nejde říct, že stojí na stejné straně barikády. Will „Bill“ Munny splácí poslední dluhy za své hříchy a podlému Daggettovy (nářezový Gene Hackman) se prostě nelíbí, že se mu někdo motá do kočírování jeho města. Skvělý Eastwood rozhodně není prototypem klasického ošlehaného drsňáka, které byl zvyklý hrát. Je to unavený chlapík, co už netrefí nic na deset metrů ani brokovnicí a pravděpodobně v noci hodněkrát vstává kvůli prostatě. Přesto cítí, že určité věci udělat musí a tak nechává děti doma vyráží na cestu. Jak skvělá a podivuhodně drsná dvacetiminutovka pro zvýrazněný psychologických rysů a jak příznačné zakončení Eastwoodovy westernové kariéry. S grácií, umem a odměnou.

Morgan Freeman je už jen sladkou třešničkou na tomhle dortu, kde jsou přestřelky přesně tak neohrabané, jaké by asi byly v podání starého důchodce s klepající se rukou. Finále s barem plným kovbojů a odhozenou brokovnicí patří k nejvíce atraktivním závěrům westernu vůbec – pro svou realističnost, moment překvapení a ilustraci myšlenky, že odvážnému, který jsi jde za svým, štěstí zatraceně přeje. Dobrou chuť k téhle netradiční lahůdce, která se jen tak neokouká.