Shushika

Historické filmy, jaké nám v uplynulých desetiletích dodával Ridley Scott, nastavily vizuální laťku "cinema looku" tak specificky a vysoko, že na ně většina jiných tvůrců nikdy nedosáhne. Ale možná o to ani neusilují. Režisér Lav Riaz, jak je u něj zvykem, pojal Magellana minimalisticky jak co do výpravy, obrazového formátu, kompozicí a různorodosti záběrů, tak technického zázemí. Netočilo se totiž na dnes už standardní kamery ARRI nebo RED (ani dostupnější alternativy typu Sony FX3 či DJI 4D Ronin), ale hezky na Panasonic GH7, který si za nižších pár desítek tisíc korun může pořídit každý, včetně ultralevných objektivů. Na někoho může tahle 16mm surová estetika v krátké stopáži traileru působit až odpudivě. Chápu to. Účinek Riazových filmů však stojí a padá na hypnotické délce záběrů a následně celých filmů, které běžně atakují 4 hodiny (a i slavná sedm a půl hodiny dlouhá Melancholie má na CSFD nebývale vysoké hodnocení). A tomu se holt musíte vystavit. Mně tahle úspornost, citlivost pro kompozici a atmosféru jednou za čas docela sedne, takže na tuhle cestu kolem světa rád vyrazím.