Jsou filmy, které můžete nakoukat během sto padesáti sekund. Ačkoliv Freedom Writers nevolí doslovnou rekapitulační formu, kterou známe třeba ze Zemeckisových trailerů na Forresta Gumpa, Trosečníka či Polárního expresu, těžko si představit bílá místa, jejichž doplnění bychom v kině chtěli dychtivě poznat. Šablonovité agitky za dobré Ameičany (čti dobré diváky-konzumenty) se v MTV nikdy nepokoušely o originalitu. Freedom Writers se téhle nepsané úmluvy drží a veškerou svou interesantnost, spočívající v námětu o „vypsání se ze svých zážitků“, prozrazují už v upoutávce. Té se dá těžko něco zásadního zazlívat: Záběry na sebe navazují málem tanečním krokem a beaty jakž takž tlumí patos, s nímž americká omladina uvažuje o rasismu, nenávisti a mrtvých kamarádech. Ale že by měla upotávka někoho lákat do zátiší s promítačkou, na to bych doopravdy nesázel. Přechod od alarmujícího stavu „člověk člověku vlkem“ do „máme se všichni rádi, i když má jeden barvu hajzlpapíru, druhej splývá s uhlím a třetí se žlutí jako slunečnice“ je až příliš jednotvárný, než abychom nepoznali, že sledujeme kastráta hlásajícího politickou korektnost. Buďte si jistí, že film na rozdíl od traileru na průměrný příděl hvězdiček nedosáhne... i kdyby se Hilary Swank přetrhla na tři kusy.
