I see dead people – zase a znova. Konverzační hrátky s mrtvými, ať už jakkoliv laděného dramatického rázu, jsou stále oblíbenou látkou, která dráždí, nutí k zamyšlení a hlavně dává prostor pro nové perspektivy. Paradoxně jediná perspektiva, která z toho všeho dneska čouhá pro hrdinu Města duchů, je nezbláznit se. A je to o to horší, že tak moc nesnáší všechny lidi a snaží se jim vyhýbat. Ano, David Koepp (Okno do dvora) vsází na starou dobrou komediální hříčku plnou roztomilých omylů a legračních scén typu „mluvím s mrtvými, ale nikdo jiný je nevidí, takže navenek jsem blázen, haha“. Aspoň trailer je jich přeplněný, což je mimochodem jeden z jeho velkých plusů. Všechny ostatní se dají shrnout do poměrně stručné věty: je to krátké, úderné a po celou dobu alespoň průměrně zábavné. Co jiného chcete od nenáročné komedie, kde hrdina vidí mrtvé lidi, potažmo jejího traileru? Pokud se vám Ricky Gervais v hlavní neprotiví (a je vlastně docela možné, že se protivit bude), zřejmě uznáte, že tyhle tři hvězdičky jsou nadmíru v pohodě v porovnáním s tituly, které si je vydřou řemeslnou stránkou věci, ale v podstatě jsou úplně nudné.
Registrace
Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry
Zapomenuté heslo
Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.
Přihlášení
Přihlašte se jedním kliknutím přes facebook:
Registrace
Nemáte svůj účet? Registrací získate možnosti:
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Vytvářet filmové blogy
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry