Spisovatel Roald Dahl bude už asi navždy patřit mezi autory, na jehož díla a nepřehlédnutelný osobitý styl budou dětští diváci i hollywoodští producenti slyšet. Ostatně, už tenhle rok se na plátna kin vrátí jedna z jeho nejslavnějších postav, výstřední Willy Wonka. Také příběh mladé Matildy není už divákům úplně neznámý a to zejména díky fajnové adaptaci z devadesátých let, kterou si nejspíš ještě matně pamatujete. Tentokrát na to však šli tvůrci trochu jinak. Inspirací totiž nebyla nejen dětská literární klasika, ale také stejnojmenný úspěšný dětský muzikál, jenž podle ní vznikl. A aby měl Netflix úspěch a kvality zaručen, ujali se nové adaptace právě autoři muzikálu v čele s režisérem Matthew Warchusem. Podařilo se jim ovšem své divadelní kořeny efektivně a funkčně převést do celovečerní podoby?

Opět tak dostáváme příběh mladé Matildy, kterou její rodiče nechtěli, otec ji nazývá chlapcem a dlouhá léta ani nechodila do školy. To se ovšem nyní mění a její učitelka brzy zjistí, že je Matilda nejen vášnivou čtenářkou, ale také velmi talentovanou a geniální dívkou. To se nelíbí sadistické ředitelce školy s diktátorskými sklony, která nenávidí děti a chce vzpurnou novou žákyni srovnat do latě. Ta však u sebe najde i jisté zvláštní schopnosti a rozhodne se vzepřít svému osudu. Rozpoutá malá Matilda ve škole dětskou revoluci?

Nutno říct, že po řemeslné stránce není snímku moc co vytknout. Na výsledku je totiž znát, že na látce dělali lidé, co mají k látce velký vztah a na muzikálovém poli už nasbírali jisté zkušenosti. Film je správně hravý, má promakané taneční choreografie i dostatek chytlavých písní a melodií, v nichž dětští herci dokáží bez problémů prodat svůj hudební talent. Režisérovi se pak šikovně daří skloubit Dahlovu poetiku a témata s divadelní verzí a zároveň dát filmu ten správný dětský feeling. A pak je tu skvělé obsazení, jemuž samozřejmě vládne výtečná a dokonale zamaskovaná Emma Thompson, která si svou obludnou záporáčku vychutnává v každé vteřině a člověk se jí bojí a užívá si ji zároveň. Sázka na třináctiletou Alishu Weir se naštěstí také vyplatila a vedle herecké matadorky i sympatické Lashany Lynch se rozhodně neztratila.

V kolonce dětských hravých muzikálů, u nichž můžete na Netflixu zabavit svou omladinu, tedy Matilda vlastně zcela plní svůj účel, i přesto ve mně ovšem žádnou velkou stopu nezanechala. Novinka je totiž mířena opravdu převážně pro mladší cílovku a obávám se, že starším divákům nemá kromě výtečné Thompson a temného prostředí školy moc nabídnout. Na to je snímek místy až příliš přeslazený a klišovitý a v druhé polovině už tolik negraduje, ale spíše až moc na dřeň využívá svůj muzikálový koncept. Písniček je tu na můj vkus možná až příliš a divák si zkrátka musí zvyknout na to, že zde „zpívají“ i novorozenci a gynekolog. Kvalita jednotlivých songů je pak přeci jen poněkud proměnlivá. Ano, některé písně jsou skvělé a utkví vám v hlavě (Revolting Children, When I Grow Up), jiné však doplácejí na přepálenou délku. A osobně musím přiznat, že mi Dahlova poetika kromě Karlíka vlastně nikdy nepřirostla k srdci, a tento kousek na tom i přes veškeré snahy tvůrců nic moc nezměnil.

Přehrajte si trailer Muzikálová Matilda tak vlastně hezky splnila své zadání a obsahuje vedle několika obstojných písní také velkou hravost a správné dětské kouzlo. Bohužel toho pro dospělejšího diváka dle mého neobsahuje moc navíc, emoce zde příliš nefungují a celek mi z hlavy vyvanul vlastně až nečekaně rychle. Na druhou stranu, pokud se řadíte mezi příznivce Roalda Dahla a muzikálů všeho druhu, klidně si k mému hodnocení přidejte bodík navíc a dejte malé Matildě šanci. Minimálně vaše ratolesti sledování litovat nebudou.