To už je to třicet let? A vy jste to ještě neměli ve VIM? Je to tak, dámy a pánové. Některé totální klasiky tu prostě chybí, protože jsme si je tzv. “šetřili”. Ale v případě Masky jsme dělali speciál už v roce 2018 (ano, děláme je už nějaký ten pátek). Tehdy jsem chtěl lidem ukázat, že Maska není jen ulítlou komedií s fantastickým Carreym v hlavní roli, ale zejména osobitou comicsovkou, kterou málokdo zná, protože se schovává v menším labelu a kamarádí tak maximálně s Lobem a jemu podobnými. Přitom Maska už v roce 1994 dělala všechno, čím se proslavil Deadpool. Komunikovala s divákem a bořila čtvrtou stěnu, její superschopnosti zdánlivě neměly strop, protože jejich zdrojem byla magie prastaré masky a… všechno to fungovalo díky výmluvnosti jistého Kanaďana.

Neředěný talent Jima Carreyho způsobil, že Masku jako komiks nevnímáme, ale bez tehdy pokrokových triků, by vlastně nikdy nefungovala. Vyboulené oči, vyplazený dvoumetrový jazyk, srdce snažící se opustit hruď skrz několik vrstev oblečení. To byly efekty, které jsme do té doby vídali jen v Looney Toones nebo v Tom a Jerry. Tady byly naklíčované do hraného filmu á la králík Roger s takovou nenuceností, že to bralo dech (Space Jam měl premiéru až o dva roky později). 

V animaci navíc bylo možné zhmotnit absolutně cokoliv, což umocňovalo sílu hlavního protagonisty. Skrz Carreyho se podařilo perfektně prezentovat, že síla Masky tkví v kreativitě toho, kdo ji nosí. Ten si vymýšlí “strategii boje” a jeho nápady se mění doslova ve zbraně. A tady hraje Carrey sólo pro jedny housle, přičemž smyčec zahřívá na teplotu horoucí lávy, takže struny skučí nadšením. Miluji Ace Venturu, protože tam si Carrey musí vystačit jen sám se sebou, ale tady mu vizuální efekty a šikovný žánrový režisér Chuck Russell hrají do karet, takže zesilují jeho talent a charisma.

Chuck Russell je mimochodem režisér třetí Noční můry, Arnieho Likvidátora nebo Krále škorpióna. Což jsou všechno intenzivní, nebo rovnou akční filmy, v nichž ale nechybí humor. Russell totiž vždycky chtěl točit spíš komedie. Studio chtělo Masku vážnou, ale Russell měl svůj vlastní plán a obsazením tehdy neznámého Carreyho své dílo dokonal. Mohl jen spustit kamery a sledovat, co zas Jim vymyslí. Tehdy debutující Cameron Diaz se pravděpodobně nestačila divit, co se kolem ní děje. 

A ještě poslední důvod, proč to funguje? Carrey dovede zahrát toho nesmělého úředníčka Stanleyho, který hluboko pod slupkou introverta skrývá obrovský potenciál a bláznivé nápady. Maska je umí probudit a Jim se tak lusknutím prstu skutečně mění a předvádí nejrůznější osobnosti. Film sice téhle jekkylohydeovské proměně nevěnuje tolik pozornosti jako animovaný seriál, co běžel kdysi na Primě, ale Carreymu stačí jedna, dvě scény, aby tenhle motiv prodal.

Pusťte si to (znovu). Díky žiletkovému scénáři a Jimovi v ráži to nezestárlo ani o den a dokonce i ty “2D” efekty drží pohromadě, protože jsou v nich nejen pixely, ale i dobré nápady. A vlastně se tehdy povedl i dabing, protože byl z dob, kdy byly podobné filmy pro mistry hlasu skutečným požehnáním (to platí i pro Ace nebo Blbý a blbější). A jen tak mimochodem, Maska v roce 1994 utržila v kinech o milion víc než Nebezpečná rychlost. A i ten Blbý a blbější se vešel do top tenu. Kdo to tehdy měl? Zvlášť herec, o kterém rok předtím nikdo neslyšel.