Ne. Není se čeho bát. Williams stále dobře ví, za jaký konec to chytit a servíruje jednu ze svých neodolatelně ukecaných poloh, tak notoricky známých z Dobré ráno, Vietname (ne náhodou film točil právě s Levinsonem). Walken sice jen elegantně přihrává dobře nastřiženými hláškami a Laura Linney nakonec plní pouze roli hodné a sympatické manželky, ničemu to však nepřekáží. Williams zjevně má na to utáhnout celý film jen pomocný svých koňských sil a nějaký ten trailer… pche, příliš malé sousto na velikána jeho rozměrů – ani se nestačí zadýchat. Přesto baví a baví skvěle. I když to není stoprocentně spanilá jízda a zatracená srdcovka. Sada předvídatelnějších vtípků se „jen“ mísí s jeho těžko zachytitelnými monology a spolu nakrásně plynou v rytmu příjemné hudební podupávačky, které do onoho veselejšího rámce padne jako ulitá. Není to sice předvoj, po němž byste nového Levinsona vyčkávali s napjatým očekáváním, ale příjemná oddychovka z toho bezpochyby vyleze. Dobrou chuť tedy a nechte si nakrásně zdát, jaké by to bylo stát se prezidentem ;)