Tak trochu se nám ze Sandlera stává Steve Martin, ne? Děti rostou, tátové stárnou a od chlápka, co kdysi cpal Hitlerovi do zadku ananas, dostáváme humor, který je ekvivalentem malé domů. Prostě spolehlivá, doběla omlácené gagy, které vídáme od sedmdesátých let, a které spolehlivě rozesmějí většinu publika nad čtyřicet. Starý dobrý Sandler je pryč, místo něj je tu starý nudný Sandler, což je ale možná lepší, než kdyby se ve svém věku snažil machrovat s čírem na hlavě a hláškovat o věcech, které jsou tak staré jako iPad první generace. Milý Adam se zkrátka snaží spolu se svou komediální klikou zachránit kůži a vydělat nějaké ty chechtáky. Jeho film navzdory účasti mladých protivníků (v čele s Taylorem Lautnerem) ale spolehlivě míří na naše rodiče a vůbec bych se nedivil, kdyby na tomhle poslední dobou neoraném komediálním políčku, definitivně zakotvil. Bude mu tam dobře a Machrů může vzniknout klidně ještě pár dílů. Překážet nebudou a chvilku budou svou cílovku spolehlivě bavit. A pak? Pak může Sandler plynule přejít k rolím nerudných, sprostých dědečků. Tomu říkám herecký důchod!