Jé, to zas bude mrzení v redakčním chatu, že dávám do téhle rubriky film, který není v červených na ČSFd. Dokonce jde o nejhůř recenzovaný kinofilm roku 1989 v americkém tisku. A dnes? Lidé z předměstí jsou kultovní předměstskou báchorkou se skvělým castingem a malým velkým příběhem, které se už dnes netočí. A když už, tak leda na stream. Což mi připomíná, že na Peacocku bude mít brzy premiéru seriálová verze The ‘Burbs s Keke Palmer, která se pokusí z téhle středostavovské nostalgie vymáčknout poslední kapku a hrozivě neuspěje. Berte to jako novoroční předpověď a šanci nesplést si tenhle reboot s osmdesátkovou klasikou od mého oblíbeného hračičky Joe Danteho (Gremlins, Vnitřní vesmír, Malí válečníci). 

Klidně bychom mu mohl říkat mistr sedmiček, protože zhruba tolik z deseti většina jeho filmů dostává. A přesto si zaslouží opětovná zhlédnutí víc než kdejaká oscarová klasika. Lidé z předměstí v tomto směru nejsou výjimkou. Pokud jste fanoušci praktických efektů a neposedné kamery, pak vás pravděpodobně uhrane už úplně první záběr, který nazoomuje na předměstí, kde se celý film odehrává. 

Danteho jednohubka je až urážlivě přímočará, ale slouží jí to ku prospěchu. Celý film natočil Universal během scenáristické stávky v roce 1988 přímo v prostorách studia, kde je postavená typická americká čtvrť, kterou jste mohli vidět v bezpočtu seriálů (Leave it to Beaver, The Munsters, ale nověji třeba i Zoufalé manželky), hudebních videoklipů nebo filmů. Dante mohl utrácet peníze za praktické vizuální efekty, kterých je finále plné a zbytek soustředit na herecký koncert ze sousedství. Tom Hanks, Carrie Fisher, Bruce Dern, ale třeba i již postarší dětská hvězda Corey Feldman, který tu vyloženě perlí. Kvůli stávce museli herci hodně improvizovat, ale když máte Hankse nebo pohotovou Carrie Fisher, nemusíte se o stand-upové dialogy vůbec bát. Ve filmu hraje i samotný scenárista, který však nemohl nic upravovat a jen mlčky sledoval, jak si herci jeho scénář “lepí” na pusu.

Papundeklové kulisy vlastně skvěle padnou k “typickému americkému předměstí”, kde zná každý každého, spřátelené partičky tu uštěpačně komentují chování sousedů, co patří do jiných kruhů a celé to krásně odsýpá, zvlášť když se přistěhují tajemní Klopekovi, jejichž chování je jaksepatří podivné. Rostoucí paranoiu využívá Dante k rozehrání jen na oko temné komedie, kdy lekačka střídá skeč, tak trochu jako v nejlepších burtonovkách. A Tom Hanks jako šéf “detektivního” hnutí, které má záhadu kolem Klopekových odhalit, tu přesvědčivě ukazuje, že byl ještě v osmdesátkách výjimečným komediálním talentem. Pak začal získávat oscarové nominace za dramata a byl všemu konec. 

Což mi připomíná, že tu první dostal za Velkého, což byl snímek, který šel do kin těsně před Lidmi z předměstí. Oba filmy měly jít do kin pár měsíců od sebe, ale zpoždění způsobilo, že Danteho komedie vyrazila do kin pár týdnů po oscarovém večeru. Sošku tehdy sice získal Hoffman za Rain Mana, ale Hanksova popularita zajistila Lidem z předměstí solidní tržby i navzdory nespokojeným recenzím.

Můžeme se dohadovat, jestli podobné filmy patří do “síně slávy”, ale já myslím, že ať je odpověď jakákoliv, vzpomínat bychom na ně měli. Takhle obyčejná a přitom nadšeně uchopená a v retrostylu sehraná zápletka už se totiž dneska přes žádného exekutivce neprobojuje. Pro Evropana je možná parta příliš zvědavých sousedů z říše pečlivě sestřižených trávníků a bíle natřených plotů pořád příliš vzdálená (i když možná není, Vlastníci poukazují zase na jiné, ale přesto velmi podobné bolístky a také jde o hodně muziky za málo peněz), ale těch pár dekád na hrbu jí dalo patinu div ne screwballové klasiky, která je v mnoha ohledech stále aktuální, protože ať už se se světem děje cokoliv, ve svých obývákových bublinách budeme pořád nadávat na to, že se na chodbě povalují boty sousedovic dětí, někdo nezametl chodník před barákem, nebo nějaký nenechavec očesal jablka ze stromu, co čouhá přes plot. Vyrazili byste proti takovým prohřeškům se sniperkou nebo raketometem? Joe Dante ano, takže pokud se chcete zasnít nad kreativním řešením sousedských válek, neváhejte ani minutu.