Cival

Jóhann Jóhannsson je nebožtík a je to velká škoda. Odejít ve 48 letech je vždycky na pytel, ale v případě jedné z nejvýraznějších osobností islandské hudební scény je to mrzuté dvojnásob. Jóhann Jóhannsson ale nebyl jen skladatelem skvělého soundtracku Příchozích a oscarovým nominantem za Teorii všeho a Sicaria, ale i vyspělou kreativní osobností napříč mnoha obory. Proto může tři roky po jeho skonu přijít celovečerní dokument z jeho dílny, který spojuje hypnotický hudební doprovod s hypnotickými obrazy - vtahující kompozici s vtahujícími proslovy Tildy Swinton a vtahujícími záběry na zašlé monumenty. Vypadá to trochu jako cvičení na Dunu a trochu jako trip do podvědomí, hlavně ale jako inspirativní art hardcoreového typu.