Psal se rok 1998. Guy Ritchie debutoval gangsterkou Sbal prachy a vypadni, Coeni servírovali Big Lebowskiho a Tony Scott hledal Nepřítele státu, zatímco se houfně chodilo do kin na Armageddon, Godzillu a… Zachraňte vojína Ryana. Tom Hanks v létě (znovu) cementoval svou pozici herecké superhvězdy, zároveň však měl v záloze ještě jeden film na Vánoce. Šlo o malý remake 58 let staré romance (vycházející z ještě starší divadelní hry), což samo o sobě neznělo zrovna úžasně. Jakmile si ale diváci všimli, že jde o comeback vítězného týmu ze Samotáře v Seattlu, vystřelila očekávání do stropu.

Ano, Tom Hanks podruhé spojil síly s Meg Ryan a scenáristkou/režisérkou Norou Ephron, aby se dokončila volná „ryanovská trilogie“, jíž zmíněné dámy započaly klasikou Když Harry potkal Sally (tu Nora Ephron jen napsala a hrál v ní Billy Crystal). Klasické milostné tokání, jež se ve všech třech případech chlubí obrovským srdíčkem a vyšperkovanými dialogy, se v tomto případě hodně ozvláštnilo. Kathleen (Meg Ryan) a Joe (Tom Hanks) si totiž ve filmu píší přes revoluční novinku jménem INTERNET, která jim umožňuje zůstat v anonymitě.

Jak to už to ale v podobných zápletkách bývá, tihle dva se ve skutečnosti znají – a velmi intenzivně se nenávidí, protože jsou úhlavními nepříteli v knižním byznysu. Kathleen vlastní malé rodinné knihkupectví, jež se zaměřuje na první vydání milovaných dětských klasik (a je pojmenované Obchod na růžku na počest původního filmu s Jamesem Stewartem a Margaret Sullavan). Joe oproti tomu řídí obrovskou knihkupeckou síť, v níž se hraje na kvantitu a moderní odosobněnost, a pochopitelně tak ohrožuje existenci útulného Obchodu na růžku.

Nora Ephron tak nejenže podchytila zcela novou podobu randění, ale zároveň přesně trefila čím dál tím intenzivnější boj malých podnikatelských ryb s korporátními žraloky. Právě balanc těchto dvou témat zajišťuje, že má Láska přes internet co říct v úplně každé scéně – a vždy promlouvá s maximální filmařskou vyspělostí a hlavně za pomoci osobního kouzla ústřední dvojice, která tehdy byla na vrcholu kariérních sil.

Není tedy divu, že Láska přes internet patří mezi romantické klenoty, jež se nikdy neokoukají. Jistě, není tu vyhrocená dramatická osudovost, jíž se chlubí mnoho viditelnějších žánrových zástupců. Většina filmu ale hýří unikátní energií a originalitou (Cival by určitě vypíchl hlavně „mailovací“ pasáže s nezapomenutelnou etudou kolem Kmotra) a schválně si sáhněte do svědomí, nakolik v něm máte zakotvenou třeba úvodní cestu do práce.

Nesnili jste tehdy náhodou o tom, že se budete každé ráno procházet ulicemi New Yorku, stavíte se pro kafíčko ve Starbucks a zaplujete do práce, která vás stoprocentně naplňuje? To vše ideálně za zvuků kouzelné písničky od Cranberries? Láska přes internet tenhle sen úspěšně prodává i 25 let po premiéře, kdy podobné romantické komedie už dávno nevznikají.

Snad se časem objeví nějaký nástupce či nástupkyně Nory Ephron a zkusí dnešní cynické době dodat trochu jednoduché pohody. Do té doby se holt budeme znovu a znovu vracet ke trojici vypilovaných konverzaček, jež svou inteligencí, upřímností a nadčasovostí patří k tomu nejlepšímu, co kdy Hollywood vyrobil na poli zábavných filmových romancí.