Povídačka o mladíkovi, ve kterém dřímají neuvěřitelné schopnosti a světě, kde je kung-fu mistrem i vágusácky vypadající domovnice. Z toho čouhá Stephen Chow na sto honů... I slepý fanoušek hongkongských filmů si ale všimne, že při natáčení Kung-Fu Hustle počítal Chow už předem se západním publikem a tak velmi chytře zparodoval spoustu filmových klasik nebo na ně alespoň odkázal. To je rozhodně milá záležitost, ale připadá mi, že vedle těch mezinárodně pochopitelných narážek trochu zapadá klasická Chowova virtuozita. Je tu příliš málo gagů, které jsou postaveny na hláškách nebo timingu, skoro se zdá, že bez počítačů by Chow naší bránici už rozhýbat nedokázal. Pokud se ale přenesete přes onu prefabrikovanost, prorůstající celým filmem a máte alespoň trochu rádi kung-fu (nebo Yuena Woo-Pinga, který sice zůstal docela nevyužitý, ale jeho rukopis je na některých scénách jasně poznat - digitální doping mu tu však narozdíl od Matrixů výrazně svazuje ruce a dělá z akčních scén rozpačitou podívanou), budete se velmi pravděpodobně dobře bavit. Vtipů je hodně a jsou servírovány v ďábelském tempu slušnými herci. Tohle samo o sobě, spolu s učesanou vizuální stránkou, stačí spoustě lidí ke spokojenosti a kdo hledá čistě oddechovou záležitost, tomu není třeba celou věc pitvat dál. Jenže i tihle nenároční diváci, musí chtě nechtě uznat, že do geniality Shaolin Soccera nebo některých starších Chowovek tu prostě něco chybí.