Asi bych se divil, kdyby se na drama Krycí jméno Holec chystalo nějaké větší množství čtenářů MovieZone, tenhle film, jenž byl trochu pod radarem, je i přes své téma a obsazení navíc spíš rakouský než český a vlastně se o něm donedávna moc nevědělo. Trochu to zamrzí, protože na plátně se občas dějí věci, které patří k tomu zajímavějšímu, co domácí kinematografie nabízí. Zároveň tu ale dojde i na momenty, kdy člověk musí jen smutně pokrčit rameny a přemýšlet, jestli to tvůrci mysleli vážně. 

Krycí jméno Holec: FOTOGALERIE

Film vychází ze skutečných událostí a točí se kolem milostného trojúhelníku, v němž figurují ambiciózní režisér Kryštof Hádek, herecká hvězda Vica Kerekes a rakouský novinář, moderátor a playboy Johannes Zeiler. Nejde však jen o to, jakého z pánů si Kerekes vybere, ale i o dobu. Děj se odehrává na konci šedesátých let a ve vzduchu je cítit změnu. I filmař, kterému jinak jeho filmy do kin nepouští, tuší, že by se mohl dostat se svým novým dílem do Cannes a že by se mohly změnit politické poměry. Vedle lásky a politiky dojde ovšem i na špionáž. Rakouská televizní hvězda Helmut Zilk je totiž poměrně rozhazovačná a STB by se líbilo mít někoho takového, někoho, kdo může špiclovat u imperialistických sousedů, na vodítku. Hraje se o kariéru, budoucnost, lásku i štěstí. A pak přijedou do Prahy tanky a začne jít i o krk. 

Přehrajte si trailer Jak už jsem naznačil v prvním odstavci, mám s Krycím jménem Holec problém. V jednu chvíli totiž dokáže vyloženě strhnout a třeba scéna, kdy do Československa přijedou Sověti, je i přes své komornější podání dost působivá a rakouský režisér Franz Novotny si v ní dovolí přijít i s několika záběry, o nichž bych se nebál říct, že jsou cool (jo, napsal jsem o dramatu podle životních osudů Jana Němce, že má cool scény). O chvilku později si však tvůrci začnou hrát na špionážní drama a svou úsměvností a naivitou je to jen o něco méně absurdní než pokusy českých filmařů z devadesátých let o akční filmy. Není to pochopitelně trash z ranku Nahoty na prodej (možná až na ten smutný pokus o bitku), ale Davidu Novotnému zkrátka nebudete věřit, že jde o estébáckého Jamese Bonda, i když se o to celkem usilovně snaží. 

Stejný problém jsem měl i s hrdiny. Zatímco Zeiler je jako poživačný Zilk, jemuž se život rozpadá pod rukama, vyloženě výtečný, Kryštof Hádek většinu času řeší milostné problémy tím, že si dává trojku se začínajícími herečkami a vzteká se. A takhle je to vlastně se vším. Krycí jméno Holec vypadá, jako kdyby ho točili několik lidí. Zatímco někteří se pokoušeli o funkční drama z šedesátých let, jiní vsadili na béčkovější přístup, ale nemají schopnosti na to, aby z toho byl skutečně strhující thriller nebo alespoň zajímavý napínák. A dohromady to logicky funguje jako koncert filharmonie, k němuž se přicpal Skryllex. Takže moc ne.  

Jo a těch několik scén sázejících na patos je vyloženě srandovních.