V posledních letech mám hodně velký problém s hororovým žánrem. Mám horory rád, ale duchařiny od Jamese Wana mě absolutně nebaví a nezajímají a Jason Blum je obvykle hodně velký risk a člověk netuší, jestli z jeho novinky vyleze pecka, nebo odpad. Především mi však chybí horory, které by byly brakové a byly by si toho vědomy. A nejspíš i proto jsem se docela těšil na Krvavou nevěstu, protože slibovala trochu děsu, hodně násilí a kapku černého humoru. Jak to s ní nakonec dopadlo? 

Pokud o tomhle malém hororu čtete poprvé, tak vězte, že hlavní hrdinkou je Grace. Vypadá trochu jako ségra Margot Robbie a bude se vdávat za Alexe. Oba se milují, ale oba jsou stejně nervózní. Ne kvůli svatbě, spíš kvůli Alexově rodině, ta je totiž bohatá (jako že strašně bohatá) a trošku divná. Nakonec obřad proběhne bez problémů. Problémy přijdou až po něm. Grace a Alex si totiž nemůžou užívat svatební noc, protože všichni jejich příbuzní trvají na tom, aby se dodržela rodinná tradice a Grace si zahrála náhodně vybranou hru. A má zatraceně velkou smůlu, protože dojde na hru na schovávanou. Musí se ukrýt někde v obřím rodinném sídle a doufat, že ji nikdo do rána nenajde, pak vyhraje. A když prohraje? Tak nejspíš umře. Tahle hra má totiž malinko jiná pravidla a ti, kdo hledají, jsou ozbrojení kušemi a brokovnicemi a musí Grace do rána vypátrat a obětovat při podivném rituálu, jinak se stane něco strašlivého. Začíná boj o přežití, rychle se ovšem ukáže, že tahle nevěsta nedá svou kůži lacino. 

Krvavá nevěsta: FOTOGALERIE

Krvavá nevěsta mi udělala radost, protože po dlouhé době to je horor, který umí být skutečně zábavný. Fungují v něm lekačky i atmosférické scény, ale jeho tvůrci si byli evidentně vědomi toho, že točí strašlivou pitomost a bez nadhledu to divákům neprodají. Příběh umí překvapit, je v něm pár zvratů i dost zajímavé postavy, protože zloduši ukáže se, že nejsou všichni zlí, ale jde o vcelku obyčejné lidi, co nemají radost z toho, že musí zabít nevinnou ženu. A z příbuzných, kteří se tohohle úkolu chopili s až podezřele velkým nadšením, se jim mnohdy zvedá kufr. 

Největším esem Krvavé nevěsty je však samotná nevěsta. Samara Weaving mě hodně bavila už v The Babysitter nebo Mayhem. Obojí byly drsné filmy s drsným humorem a ona oba odtáhla naprosto přesvědčivě. I tady srší energií, působí neskutečně sympaticky, umí být cynická i drsná a prakticky okamžitě si svou prořízlou pusou získá sympatie publika. A palce jí budete držet až do konce. O téhle Australance (a neteři Huga Weavinga) myslím ještě hodně uslyšíme. 

Tu hodinu a půl s Krvavou nevěstou jsem se bavil a velmi slušně, ale k vyloženému nadšení tomu kousek chyběl. Výsledek je fajn a zábavná podívaná, osobně jsem však čekal (a hlavně doufal), že Grace projeví trošku víc aktivity. Smrti, ke kterým tu dojde, jsou hodně kreativní, vtipné i drsné, bohužel mnohdy spíš náhodné. Přerod v Ripleyovou ve svatebních šatech tu úplně neproběhne, i když plakáty s puškou na slony se snaží přesvědčit o opaku. Naštěstí to nijak zvlášť nevadí. Napětí i humoru je tu dost, nápadů taky a parádní finále nebo hodně atmosférická scéna ve stájích či pokus přelézt plot si nejspíš chvilku budete pamatovat. 

Přehrajte si trailer Ve výsledku nejde o hororovou revoluci, ale o poctivou a sebevědomou žánrovku, která se nebojí vysmívat se sama sobě a přitom dovede pořád fungovat jako solidní horor. A navíc má fakt skvělou hlavní hrdinku. V době, kdy horory buď sází na jistotu nebo se mnohdy neúspěšně pokouší být až příliš ambiciózní, je film s ambicemi jen a pouze a pokud možno dobře pobavit hodně vítaným zpestřením programu kin.