Král zbojníků Robin Hood bezpochyby není tak významným filmem, jaké se většinou objevují v rubrice VIM. Nesnaží se reflektovat problémy současného světa s pomocí složitých metafor, nenabízí originální příběh ani překvapivý děj a na první pohled zkrátka nemá nic, co by ho dostalo z kategorie „příjemná zábava na dvě hodiny.“ A to je paradoxně právě ten důvod, proč ho máme tak rádi. Král zbojníků Robin Hood není ničím jiným, než ultimátní dobrodružnou podívanou. Ovšem dobrodružnou podívanou, která ani po sedmnácti letech neztratila svoje kouzlo a bez nejmenších problémů se vyrovná nebo dokonce překoná vše, co se v tomhle žánru za poslední téměř dvě dekády objevilo.

V době natáčení byl Kevin Costner absolutní filmovou hvězdou a navíc i čerstvým majitelem dvou Oscarů. Lidi by zkrátka v roce 1991 přišli do kina, i kdyby natočil romantické drama z prostředí léčebny popálenin. Costner si naštěstí v té době uměl role vybírat a i když Král zbojníků Robin Hood nebyl nijak zvlášť ambiciózním počinem, podařilo se jeho tvůrcům vytvořit dokonale fungující tým a díky tomu i ve svém žánru téměř dokonalý film. Režisér Kevin Reynolds nikdy před tím ani potom neodvedl lepší práci. Robin Hood nabízí kombinaci klasické romance, skvěle natočených akčních scén, působivého napětí, chytrého humoru i správně nadsazené a možná až comicsové hrůzy (nájezd Keltů nebo čarodějnice jsou toho krásným příkladem). K tomu si přidejte půvabnou Mary Elizabeth Mastrantonio a maniakálního Alana Rickmana, nádherné exteriéry a vražedné tempo a máte před sebou ideální film na zlepšení blbé nálady.

Tvůrcům došlo, že příběh Robina Hooda zná prakticky každý a nemělo by smysl držet se striktně v historické rovině, takže se rozhodli raději natočit pořádný film, u kterého do sebe budou návštěvníci kin házet popkorn po tunách. Bylo by velmi jednoduché tuhle dobrodružnou podívanou odepsat kvůli stovkám nelogičností, ale proč? Snad každému dojde, že Brit by se asi nemohl kamarádit se Saracénem (Morgan Freeman s obří šavlí je boží!), nemohl by se nechat vystřelit katapultem přes hradby ani si založit tak parádní vesnici v korunách stromů. Koho ale zajímá logika, když se na to tak pěkně kouká?

Král zbojníků Robin Hood je zkrátka ve svém žánru naprostý vrchol. Nikdy se neobjeví v žebříčcích nejlepších filmů všech dob, ale neznám člověka, který by dokázal vypnout televizi v okamžiku, kdy Kevin Costner přestřeluje lano, které dusí jeho spolubojovníka, a zároveň za ním stylově vybuchují sudy se střelným prachem. Tohle osobité převyprávění klasického příběhu má v sobě zkrátka všechno, co by měl dobrodružný film pro celou rodinu mít. Zkuste něco podobného najít v kinech teď. A ne. Dvojka a trojka přeplácaných Pirátů z Karibiku na bandu ze Sherwoodu doopravdy nemá.