Můj ty bože. Chystáme článek, kde přijde na přetřes i Fist of Legend, a přitom se nám hlásí jeho režisér… v totálně béčkovém průplachu, vedle kterého má i DOA fazónu oscarové klasiky. Od hvězdných chvil Jeta Li holt uplynulo příliš mnoho let. Režisér Gordon Chan za tu dobu definitivně zabředl do podhulených produkcí, u nichž se věří aspoň v herecká jména. Jenže většinou jen do chvíle, než se slavní bijci rozcvičí, a vy zjistíte, že si údy lámou v laciném akčňáku, který by zklamal i na VHSce (viz Medailon s Jackie Chanem). King of Fighters se bohužel jeví hůř než všichni ti Street Fighteři, Mortal Kombaty a jiné adaptace slavných videoherních mlátiček, za epickou podívanou musíme v jeho světle považovat i Dragonball nebo The Tournament. Nevím, jestli se bitky natáčely ve studiu Noci s Andělem, nebo prostě producenti vykolíkovali první uličku za barákem svojí prababičky, lacinost materiálu každopádně bolí a volá do nebe. V tom nebi sedí Bruce Lee. Když vidí, s čím ho otravují, kopne tuhle herní rubanici zpátky dolů. Rovnou do pekla. Jen díky perfektně ohebným hercům se v něm neocitneme jakbysmet.
/p>
