Tak copak to tu máme? První vteřiny nám osvětlí, že v New Orleans žije dost pošuků, kteří jsou schopní vysávat slepičí krev z ještě kdákajících opeřenců a říkat tomu černá magie. Je zajímavé, co udělá s člověkem pár náčrtků, ustřižený pramínek vlasů a pár svíček rozhozených s ohledem na fotogenickou symetrii scény. Hnedle je to trochu exotičtější než ostatní horory, i když to vypadá trestuhodně civilně. Jakmile vám vypravěč vysvětlí, že "následující příběh by se mohl stát i vám", objevuje se ve hledáčku kamery sličná Kate Hudson s VW Brouk, která vyjíždí do domu uprostřed lesa, aby se tu za tisíc dolarů týdně starala o nějakého nemohoucího staříka. Vám by ta suma nepřišla podezřele vysoká? Kate zjevně ne a to si pište, že na to doplatí. Setkává se s tajemnou majitelkou domu, jejím právníkem Lukem (mladý a pohledný Peter Sarsgaard, který mě posledních pár dní doslova pronásleduje... viděl jsem ho ve třech různých filmech). A pak to teprve začne být zajímavé - stařík se začne aktivně projevovat (drcením ruky), pronáší divné věci a když na něj Kate zkouší odposlechnuté vymítačské finty, něco se opravdu děje. Jaké hrozné tajemství tenhle dům skrývá? A nebude tenhle snímek trochu civilnějším pokusem o Vymítače ďábla, říznutého klasickým hororem o ječících blondýnách? Iain Softley mě nutí k řadě otázek, ale většina z nich je docela zajímavá. Doufejme, že stejně zajímavé budou i odpovědi.