Zřejmě jsem to celé nějak nepochopil. Naivně jsem si myslel, že Kletba Měsíčního údolí má být vážně míněnou konkurencí k druholigovým hollywoodským fantasy. A že s trochou štěstí (a s větší porcí filmařského umu) může dopadnout líp než Inkoustové srdce nebo Probuzení tmy. Jména Dakoty Blue Richards a režiséra Mostu do země Terabithia Gabora Csupa byla příslibem. Trailer naopak nutí vystřízlivět a pohledět pravdě do tváře. Už se snadno chápe, proč Kletba hledá ztěžka cestu do světových kin. Profiluje se totiž jako klasická direct-2-DVD výplň, která se může s dobrým obalem jakž takž půjčovat a za rok neurazit na Nova Cinema. Ale ukazovat se s tak podfinancovanou a po všech stránkách lacinou báchorkou v kině, to je možná o ostudu. Ateliérový záběr na jednorožce, k němuž se naše hrdinka tak láskyplně tulí, snad až příliš průkazně usvědčuje z nedbalosti. Kletbu odsunuje málem na úroveň televizních pohádek, které můžou být fajn, ale jen za určitých okolností. Navzdory papírovým předpokladům i sympatické Dakotě Blue Richards tady ovšem žádnou z oněch "okolností" nevidím. Proto zatím těžká skepse.