O FILMU
Krátce potom, co Alfonso Cuarón ochutnal sladké plody vítězství s trojkou Harryho Pottera, usadil se do křesla, načal patnáctiletou whisky, zapálil doutník a přemýšlel, co teď bude dělat dál. A protože na to kázat za kamerou mu přišlo ještě moc brzo, rozhodl se opatrně odpíchnout k další vavřínům z producentské sesle, ovšem s něčím zcela oddychovým. Přemluvil své dva kámoše (Fernando Eimbcke a Paula Markovitch), nechal je spíchnout scénář, zaplatil co se dalo a pak už jen čekal… Co ze svých mozkoven tyhle dva vyplodili? Obyčejnou situační konverzačku o čtyřech lidech a aby to nebylo zbytečně ambiciózní, natočili to raději celé černobíle ;). I když se to může jevit nezajímavé, zdání klame. Úvodní zápletka, která roztočí celé příběhové soukolí, nepostrádá rys originality – co dělat v neděli odpoledne zavřený doma, když vám nejde proud? Nemůžete si pustit televizi, nefunguje světlo na záchodě a nemůžete se ani pokoušet strkat zapnutý fén do vany plné vody. Zkrátka pech. Naštěstí naši dva čtrnáctiletí hrdinové mají celkem pěknou sousedku a když se k tomu přidá neúnavně vlezlý poslíček s pizzou, už se dá rozehrát pěkná řádka bizarních momentů, o nichž stojí za to vyprávět. A když to bude velká divočina, můžete si klidně i připíchnout rating R, který s sebou nese i nechvalně známý red band trailer. Jak, proč a za co se ho tvůrcům podařilo vyfásnout, se z něj však překvapivě vůbec nedozvíte, neboť je paradoxně klidnější než jakékoliv homevideo se spícím domácím mazlíčkem. Sofistikovaný žert? Asi natolik, že bude k jeho sofistikovanosti třeba zhlédnout celý film… protože teď mi ta pointa uniká ;). Každopádně, nevypadá to vůbec zle, rychlá průprava před březnovou návštěvou kina tedy určitě nebude od věci.