Velká Británie v poslední době ukazuje, jak se mají točit správně drsné horory. Neil Marshall se uvedl stylovým vlkodlačím béčkem Psí vojáci a pak natočil jeden z nejlepších hororů dekády Pád do tmy, u nějž klaustrofobikům rozhodně dobře nebylo. Kolega Michael J. Bassett si zase vyzkoušel hororové podmínky válečných zákopů v Mrtvé hlídce a na opouštěném ostrově v Pustině postavil proti bandě mladistvých kriminálníků magora s kuší. Režisér James Watkins, podle jehož scénáře teď vzniká pokračování právě Pádu do tmy, se rozhodl k bandě ostrovních hrdlořezů přidat a udělal to poměrně ve velkém stylu.

Jezero smrti sice není originální film a jeho zápletku už jsme mohli vidět mnohokrát, ale to rozhodně není problém, kvůli němuž byste si tuhle pecku nemohli užít. Mladá dvojice Steve a Jenny vyráží z civilizovaného města na venkov, kde se věci dělají tak trochu jinak, pro ránu v hospodě se nejde daleko a nejúčinnějším výchovným prostředkem je pořádný záhlavec. Není divu, že děti, které v tomhle prostředí vyrůstají, jsou pořádní spratci. Nadávky, provokace a hlasitá hudba by se snad ještě daly přežít, když však banda ukradne hlavním hrdinům auto a téměř ho zničí, sranda končí. Vzájemná konfrontace ale nabere nečekaných obrátek a Jenny najednou zjišťuje, že její přítel je v rukou hodně naštvaných teenagerů a z ní se stala lovná zvěř. Během příštích několika hodin si bude muset sáhnout na dno svých sil, pokud chce vyváznout se zdravou kůží. Extrémní situace si však žádají extrémní řešení.

A dál už se děje přesně to, co se v podobných filmech dít má. Jenny je naháněna jako zvíře, trpí, pláče, řve bolestí (scéna s trnem v noze je poměrně působivá) a bojí se. Jen proto, aby se v ní něco zlomilo a ona vrátila puberťákům úder tím nejdrsnějším způsobem. Jezero smrti se sice drží osvědčených žánrových propriet a o originalitu se tvůrci snad ani nepokoušeli, ale po formální stránce není filmu co vytknout. V konfrontaci s podobným Svědkem zločinu, jenž se u nás objevil na DVD před nedávnem, se ukazují kvality režijního debutu Jamese Watkinse v plné šíři.

Režisér sice nemá k dispozici Kim Basinger a Guilerma del Tora jako producenta, ale bezpochyby pár podobných filmů na téma „v lese se to může stát i vám“ viděl a dobře ví, jak fungují. Jezero smrti je totiž neskutečně intenzivní zážitek, který slabší povahy dost možná nevydýchají. Je krutý a brutální, avšak nejde o krutost a brutalitu filmovou a nadsazenou. Stejně jako u většiny britských hororů z poslední doby dokáže tenhle film člověku vlézt pod kůži tak, že se opravdu bude o hrdiny bát. Hlavní hrdinka je normální a sympatická, žádná prsatá blondýna, u níž vás zajímá jen to, jestli skončí se sekyrou v hlavě, nabodnutá na trubku nebo v drtičce na dřevo. U Jezera smrti budete Jenny fandit a budete jí přát, aby se z toho všeho dostala se zdravou kůží, ve městě si pořídila brokovnici a pak tu bandu sadistů, kteří ještě nenafasovali občanky, rozstřílela na hadry.

Film výtečně graduje a v posledních minutách, kdy jde do tuhého a ke slovu se dostanou improvizovaně vyrobené (ale o to působivější a efektnější) zbraně si snad ani nevzpomenete na to, že před hodinou leželi hlavní hrdinové na pláži a plánovali společnou budoucnost. Jenny, zašpiněná od bláta, v roztrhaných šatech a s výrazem vyděšeného a do kouta zahnaného zvířete, už vůbec nebude připomínat sympatickou dívku ze začátku filmu, avšak její proměna z obyčejné mladé ženy do zvířete bojujícího o život je působivá a v rámci žánru realistická tak, že z toho doopravdy mrazí.

Jezero smrti ztrácí dech jen malinko v závěrů, jenž by chtěl být překvapující a šokující, avšak nefunguje to tak dobře, jak by si tvůrci asi přáli. Přesto díky působivému výkonu představitelky hlavní role, dobré režii a atmosféře stojí Jezero smrti za podívání. Nenajdete tu sice zdaleka tolik mrtvých jako v podobných žánrových filmech, ale pocit, že něco podobného se vám může stát i v tom lese, kam chodíte občas venčit vašeho jezevčíka, je k nezaplacení. Sledovat Jezero smrti není příjemný zážitek, je to krutý a pesimistický film, který britské hororové vlně dělá čest. V našich kinech byste ho hledali marně, ale brzy se objeví alespoň na DVD a pokud máte silnější nervy a neočekáváte od hororového thrilleru jen barevné filtry a čím dál tím srandovnější mučení, případně remake něčeho z Asie (ano, mluvím o už několik let vyčpelé sérii Saw a všech těch filmech s japonskými duchy, na něž si týden po premiéře nikdo nevzpomene), rozhodně si do půjčovny zajděte.