O Janu Werichovi bylo napsáno strašně moc knížek a vznikla spousta dokumentů, ovšem Jan Werich: Když už člověk jednou je se tváří jako ultimátní dílo, které by mělo život jednoho z nejvýraznějších československých umělců pojmout nejkomplexněji. Což je samozřejmě bohulibé, ale já nevím, já to těm tvůrcům extra nežeru. Logicky se bude očividně pracovat hlavně s archivními záběry a prostor dostanou i mluvící hlavy, ono to asi jinak ani nejde. Na druhou stranu nemám pocit, že forma a obsah, kterou upoutávka prezentuje, nabídne něco nového, co by znalci Wericha nemohli vyčíst jinde. Navíc ta tklivá hudba je až otravná a zní jak z epizody reality show, kdy jeden ze soutěžících dostal málo hlasů a má vypadnout a všechny ostatní to emocionálně drtí. Vlastně moc nevím, co chce tenhle dokument nabídnout a komu. Pokud chtějí tvůrci představit Jana Wericha mladší generaci a ukázat, že to není jen moudře působící pán, jehož citáty si dává na internetu k profilu každý druhý mamlas, beru to. Vlastně to je možná i potřeba, pokud se to udělá dobře. Ale nějaký objevný dokument asi úplně nečekám.