Viděli jsme to už hodněkrát. Mladý, nadějný, inteligentní, přidrzlý, ale trestuhodně nezkušený studentík se vydává do chomoutu ilegálního všehomíra, zažije raketový vzestup, morální kocovinu a nezadržitelný držkopád, při kterém mu někdo může, ale taky nemusí nabídnout duchnu, do níž lze výměnou za nějaké to práskání spadnout. Hra na hraně se tváří hodně namachrovaně a prezentuje vám svět geniálních študáků, zákeřných spiklenců a úžasného gamblerského ráje, v němž se vyplatí sedět na správně straně stolu. Jenže snímek Brada Furmana (Obhájce) hraje tak zoufale na jistotu, že mu ani nezbývá prostor pro blafování. Jestli je to průšvih rovnající se předčasnému zahození karet, to už nechám na vás. Já šel na Hru na hraně smířeně... s tím, že je to mírně přiblblé žánrové cvičení, které vás na chvíli odepne od běžných starostí a protáhne vás neškodnou morální pračkou, ve které se točí hezké holky, drahá auta a tropické ostrovy, na které si může hlavní hrdina vydělat, pokud na to bude mít žaludek.

Tak daleko samozřejmě vábení ústředního satanáše Ivana Blocka (Ben Affleck) nezajde. Jednak mu to nedovolí scénář, jednak byste tomu nevěřili, protože Ben Affleck neumí blafovat. Záporáky nikdy zvládat nebude a scéna, ve které hází krokodýlům neporcovaná kuřata a snaží se tím študentíkovi Richiemu něco naznačit, vypadá jako parodie na bondovku ze Saturday Night Live. Justin Timberlake v hlavní roli je na tom o poznání líp. Díky jeho kukuči mu pořád věříte, že studuje na Princetonu a chce si uříznout trochu větší kus koláče, než ho čeká na vylidněném Wall Streetu. S jeho morálním kompasem scénář hýbe jemně, ale tahle opatrnost mu bohužel vydrží jen zhruba do poloviny. Není se čemu divit, protože když na scénu přitancuje Gemma Arterton, ztratí hlavu i většina chlapů v sále. Z té holky prostě vyrostla herdek baba. Vlastně tu nemá moc prostoru na hraní ani dlouhé řeči, ale to nevadí, kvalitu jejího hereckého výkonu stejně určila kostymérka a maskérka.

Jedna žena, dva muži - klasická trojčlenka, kterou ovšem Affleck s Timberlakem nemají šanci vyřešit. Ten první marně pouští hrůzu a střídavě přepíná do psychopata a lidumila (nevěříte mu ani jedno), druhý zas s první milionovou výplatou ztrácí zábrany a začne být přesně tím machýrkem, který sice sbalí Gemmu na laciná gesta, ale zároveň tím ztrácí sympatie publika. Vlastně mu celkem přejete nakládačku od agenta FBI (Anthony Mackieho) i místních narkobaronů. A možná mu dokonce přejete, aby mu jeho pečlivě vymyšlený vabank, který obere Afflecka i jeho kasíno, nakonec nevyšel. Tuhle variaci na beránka a zlého vlka totiž mohl spasit snad jen nějaký odvážnější konec, ve kterém všichni přijdou do pekla a zůstanou po nich vyluxované účty, nedořešené případy a spousty exekucí u hejlů, co ochotně do počítače naťukali čísla svých kreditek.

Ne, samozřejmě, že nechci nevýrazný odér reality. Naopak, film skvěle šlape především v úvodu, kdy Timberlake pomocí univerzitního supergeeka nahackuje Affleckův server a zjistí, že pravděpodobnosti se dá pomoct skrz pár šikovně schovaných zadních dvířek v počítačovém kódu. Celá tahle honba za "spravedlností", včetně omámení kostarickou zlatou klíckou z kaviáru, šampaňského a roztančených zadečků místních holek pro všechno, je vlastně celkem přesvědčivým odrazovým můstkem. Pak se ale snímek vydává po stokrát prošlapané turistické stezce a vám nezbývá, než čekat na cílovou rovinku, ve které se už ani to napětí nedostavuje, protože každá akce je čitelná pět minut předem. A pointa je samozřejmě morálně natolik pochybná, že dá vzpomenout na sérii Rychle a zběsile, kde jsou vlastně všichni ti lupiči hodní, protože okrádají diktátory a masové vrahy. Účel světí prostředky, děti. Tak alou do hazardu, když nevyhrajete, třeba pomůžete polapit nějakého zlého vlka.

Možná by tahle ohraná historka z podsvětí byla snesitelnější, kdyby ji odvyprávěli zkušenější hráči. Ať si o Timberlakeově hudbě myslíte cokoliv, jeho herecké výkony z poslední doby (i když ne vždy v nejlepších filmech - viz Vyměřený čas) nejsou žádnou ostudou. Hra na hraně k nim bezpochyby patří, protože Affleck je tragéd, Gemma je "jen" sexy a Anthony Mackie si svojí roli až příliš užívá. Kdybych takovou postavu potkal v Expendables, nemám výhrady, ale tady mám v rádoby napjatých výslechových scénách pocit, že vždycky odněkud vyběhne dav Timberlakeových známých a zařve "Happy Birthday". V pokeru vám stačí jeden dobrý hráč a tucet hejlů, aby byla partie koukatelná. Film je bohužel týmové řemeslo a snaživý Timberlake, ze kterého navíc scénář v závěru dělá jednookého mezi slepými, ho může táhnout jen několik minut.

Už aby to vyšlo na DVD. Nikoliv proto, abyste se na to mohli s klidným svědomím podívat, protože jste za to dali pade v trafice, a tahle investice vás nebude bolet. Ne, rád bych si to DVD koupil a na vlastní náklady ho poslal Snyderovi. Třeba je ještě čas to celé zastavit. :)