Tenkrát na západě je možná nejslavnější, ale Hodný, zlý a ošklivý je bezpochyby v Leoneho tvorbě nejzábavnější film. Italská legenda ubrala z lyrického vyprávění a razantně dupla na plyn co se stylu týče. Všechny tři ústřední charaktery jsou naprosto dokonalé. Clint Eastwood svou stylizaci mlčenlivého drsňáka už snad ani vylepšit nemohl, Lee Van Cleef po Pro pár dolarů navíc změnil stranu, za kterou bojuje a jeho padouch patří rozhodně do desítky největších filmových hajzlů všech dob. A Elli Wallach je tou pomyslnou třešničkou na dortu. Nevypočitatelný hajzlík z prořízlou hubou, který by za pěťák střelil svou vlastní matku do zad a nechal jí ležet uprostřed pouště. Chemie mezi ústřední trojicí je naprosto špičková a sledovat Eastwooda, Wallacha a Van Cleefa je jednoduše radost. Lepší herci zkrátka ani nemohli být vybráni.

Přesto je největší hvězdou režisér. Sergio Leone vypiloval svůj styl do dokonalosti. Nikam nespěchá a svůj příběh vypráví hezky v klidu a pomalu. Atmosféra drsného západu, kde lidský život ztratil cenu a tři naprosto rozdílní muži se rozhodli vsadit všechno na jednu kartu, je absolutně přesvědčivá a podmanivá. Sergio Leone nechává za nádherných tónů Ennia Morriconeho projít své hrdiny peklem, ale nezlomí je. Všichni tři vědí, že na konci je čeká buď smrt, nebo bohatství. A závěrečný souboj je absolutně vygradovaná lahůdka, při které se vám tep zrychlí na dvojnásobek. Typicky leoneovské záběry na oči a proklatě chytlavý hudební motiv udělaly z finále Hodného, zlého a ošklivého něco, na co se do smrti nedá zapomenout. Tenkrát na západě bude asi navždy považováno za nejslavnější režisérův film, ale Hodný, zlý a ošklivý se mu minimálně vyrovná a v mnoha směrech ho možná i předčí. Zkrátka živoucí klasika plná emocí, napětí a podmanivé atmosféry.