Letos na nás Pixar útočí už podruhé. Po originálním letním hitu V hlavě, který zabodoval u kritiků i diváků, si američtí mágové animace vyšlápli na evoluci a servírují dobrodružství civilizovaných dinosaurů. Vidíme v kinech další hit, nebo tentokrát Pixar šlápl vedle?

Výchozí premisa je docela neobvyklá - dinosauři nevyhynuli před profláklými 65 miliony let, protože v téhle alternativní historii Zemi onen asteroid minul. A tak dominují naší planetě dodnes a naučili se dokonce mluvit, obdělávat pole a žít podobně jako lidé před pár tisíci lety. Naopak lidská rasa z toho úplně dobře nevyšla - chováním i mentalitou je tak na úrovni psů. Příběh je zaměřen na jednoho neduživého dinosauřího sralbotku, který to od své rodinky pěkně schytává. Při packání jednoho svěřeného úkolu se dostane kamsi daleko od domova a snaží se dostat zpátky. Společně s ním cestuje i malý chlapec, který je sice primitivnější, ale servítky si rozhodně nebere. Asi nemusím dodávat, že se tahle nesourodá dvojice spřátelí, navzájem se toho od sebe spoustu naučí a projde řadou nebezpečí.

A je to přesně taková nuda, jak to zní. V příběhu se nedočkáme téměř žádných překvapení, vše se odvíjí podle desítky let provařené šablony ošklivého kačátka, které časem najde svoje přednosti a je za hrdinu. Od prvních minut k tomu vše směřuje, a to tak dlouho, až k tomu opravdu dosměřuje. Občasné odchylky jako úchylný triceratops, který sbírá lesní zvířátka (a mluví ho Lukáš Pavlásek), nebo trip po bobulkách, kterým si hlavní hrdinové zpříjemní jedno odpoledne, vedou jen k pozvednutému obočí a nepochopení. Stejně jako rodinka tyranosaurů, která bizony nežere, ale pase. Bizár, ale aspoň něčím si tenhle animák zapamatujete.

Jako obvykle Pixar potěší oku lahodící animací a obzvlášť vizualizace vody je skutečně nevídaná. O technických kvalitách ale nikdo nepochyboval. U nás se Hodný dinosaurus promítá obvykle s dabingem, který je docela ucházející a bez rušivě provařených hlasů, takže za audio-video bodíky dolů nebudou.

Přestože hlavně kritizuji, film jako pohádka pro děti není špatný. Dospělého diváka tady sice nic nezaujme, ale dítě má další pěkný příběh o tom, že i když nejste silný jako váš bratr nebo chytrý jako vaše sestra a jste vlastně docela na nic, tak se to jednou třeba může zlepšit. Co se ale už nezlepší, je dost vlažné přijetí ze strany diváků, dělající z Hodného dinosaura jeden z největších komerčních propadáků pixarovské historie. A to jasně ukazuje, že takováhle rutina už dneska prostě nestačí.