Točit filmy o mladých pro mladé je velice ošemetné. Protože bez ohledu na to, kolik je vám let, školní lavice jste už dávno opustili, a i těch pár vysokoškolských semestrů, co vás dělí od maturity, je přesně tolik, kolik stačí k vašemu neodvratnému odstřižení od nové generace. Jak potom můžete coby scénárista nebo režisér přijít s přístupem, který bude vystihovat veškeré ty jemné nuance stávajících maturantů? Jejich mluvu, chování, pozdravy, vztahy mezi sebou navzájem, přístup k učitelům, drogám, alkoholu, sociálním sítím, zkrátka všechno to, co dělá každou generaci tak jedinečnou a v čase obtížně zachytitelnou.

Režisér povedeného filmového zpracování Deníčku moderního fotra Jan Haluza si byl těchto problémů velmi dobře vědom a měl v podstatě pouze dvě možnosti – buď odvyprávět příběh o maturantech a jejich životě na gymplu svými vlastními slovy, nebo shořet jako papír. A správně si vybral první možnost. To vše za situace, kdy rozhodně nechtěl točit další Básníky pro generaci Z, ani soudobou limonádovou variaci na Rebely nebo aktualizovaný sociální skalpel v podobě nového Vrať se do hrobu nebo Gymplu. Jeho úmysl byl trochu jiný. Vlastně hodně jiný. Tedy tak jiný, že si vytvořil svůj vlastní žánr. Totiž High School Heist movie.

Přijde vám to ztřeštěné? Však taky je! Už jenom z použití anglického názvu musí být každému jasné, že tady se nebude řešit prospěch, kázeňské přestupky, ani první lásky a životní boly mladých lidí. Tady se bude partička outcastů snažit provést velkou školní loupež, aby zabránila místnímu grázlíkovi Yvošovi zveřejnit během školního představení nahaté fotky jeho bejvalky za to, že mu dala kopačky. Namísto složitého hledání cesty k srdci (a dalším orgánům) krásné spolužačky čeká Tonyho (sympaťák Prokop Zach) cesta skrz nekonečnou řadu zamčených tříd, sboroven, kabinetů, tělocvičen a technického zázemí školy, kde neúspěch rovná se veřejnému zostuzení jeho milované. Kdo by v takové situaci nesáhl po těch nejlepších kamarádech a nepřišel s plánem, z něhož by se zamotala hlava i samotnému Ethanu Huntovi?

Je až roztomile symbolické, že High School Heist přichází do kin ve stejné době jako poslední Mission: Impossible. Protože oba filmy k sobě mají svým pojetím mnohem bližší než třeba jakákoli školní romantika. Zapomeňte na český klon Protivných sprostých holek, Muzikálu ze střední nebo Deseti důvodů, proč tě nenávidím. Tady se nebude hrát na city, čelit prohnaným sokům v lásce ani řešit problémy s maturitou nebo tyranskými rodiči. Tady se bude hrát důmyslná špionská hra, co musí za každou cenu vyjít, aby partička nesourodých hrdinů splnila nesplnitelnou misi a ochránila slečnu v nesnázích před tím nejhorším, co může mladého člověka na sociálních sítích potkat. Pokud vám těžkopádný sentiment poslední akce Toma Cruise v roli Ethana Hunta nebyl po chuti, zde si rázem přijdete na své.

High School Heist se totiž ani trochu nebere vážně, aniž by ovšem zároveň působí parodicky. Jako kdyby nebylo nic běžnějšího, že jeden ze studentů vezme během vyučování lano, spustí se oknem do zamčeného kabinetu a ukradne z něj jistý blíže neurčitý předmět, s nímž má hlavní padouch (krásně záludný Tomáš Weber) své zlovolné plány. Klasická zápletka s MacGuffinem jako vyšitá ze špionážních thrillerů. A vše, co následuje, jenom přilévá olej do ohně. Jeden plán střídá druhý, nasazují se ty nejdivočejší a nejodvážnější metody od stealth akce až po svádění slečen a školní sklep se plní válečnými zajatci, co padli do rukou nepřátel.

O tom, že Jan Haluza chtěl natočit spíš vlastní školní verzi Rošťáků (The Goonies) než dalšího Štěpánka Šafránka svědčí i styl kamery Viktora Smutného. Ten se totiž snaží ze všech sil, aby každé scéně dodal potřebnou dynamiku a vyždímal ze záběru maximum napětí nebo akce. A užijete si jí opravdu hodně, byť se vše odehrává ve středoškolských reáliích. Jinak má ovšem High School Heist všechny atributy špionského dobrodružného snímku – bosse a jeho gang, zde přezdívaný „Nostra“, bond girl v podání debutující Magdalény Bařákové, pestrou směsici pomocníků hlavního hrdiny, z nichž každý se specializuje na jiný druh dovedností a celou řadu dalších propriet, které v běžném filmu z gymplu nenajdete. Tam patří i hudba Ondřeje Brouska. Zapomeňte na nějakou nevýraznou výtahovku z hudební banky nebo songy od kapely, co nikdo nezná. Brousek složil ke školní heistovce stylovou hudbu, co má správný špionský šmrnc a s přehledem zaujme víc než cokoli od Lornea Balfea.

Herecké výkony jsou sympaticky středoškolské a casting se povedl na vyznamenání, což dodává filmu potřebnou autentičnost. Zapomeňte na třicátníky hrající (velmi nepřesvědčivě) devatenáctileté maturanty. Tady každý herec do své role s přehledem zapadl. Postav je sice časem až příliš a většina z nich pouze sehraje svou historickou úlohu a odejde do propadliště dějin, což působí lehce epizodně, ale jejich seškrtáním byste přišli o kupu nápadů, což by byla škoda. Jan Haluza se totiž z pozice scénáristy skutečně snažil dát do filmu všechno – od napětí přes akci až po humor. A ačkoli nedokázal ve všech ohledech najít ten správný balanc, jedno se mu podařilo znamenitě – přijít s něčím svižným, nápaditým a originálním.

Přehrajte si trailer Jako lehce nadbytečné pak ovšem vyznívají vážnější podtóny některých scén naznačujících černočerná témata (šikana, domácí násilí), neboť zde působí jako z jiného filmu. A u pár nápadů si budete říkat, že to už je přeci jenom trochu moc přitažené za vlasy a překombinované. Celkově si ale High School Heist zaslouží palec nahoru – už jenom za Prokopa Zacha, který si vás okamžitě získá. Jeho Tony je totiž ten druh sympaťáka, se kterým byste chtěli sedět v lavici až do smrti. Jistě, musíte jít jeho akci trochu naproti a neustále si opakovat, že tohle není hraný dokument o tom, co děcka běžně tropí o přestávkách, ale když na chvíli vypnete mozek, budete se dobře bavit.