Zavděčit se lidem, kteří na finále megaúspěšné filmové série čekají nějakých deset let, není nic snadného. Zvlášť když vám autorka předlohy udělá takovou sviňárnu, že napíše jeden z nejhorších dílů a producenti si usmyslí, že pro dobro svých peněženek tuhle bídu rozdělí na dvě poloviny. A aby toho nebylo málo, na krku scénář Steva Klovese, člověka, který při adaptování Harryho Pottera dost pravděpodobně pobíral silné drogy. Všechno to zní jako záruka katastrofy, naštěstí je tu však pojistka, která se s podobným údělem pere už několik filmů: David Yates.

Když tento britský režisér přešel k Potterovi, znamenalo to již čtvrtý výrazně odlišný rukopis v sérii (po Columbusovi, Cuarónovi a Newellovi). Nikdo mu nevěřil, pak ale přišel vynikající Fénixův řád a, ejhle, Yates dotáhl sérii až do konce. Stěžujte si na chabý děj nebo vynechávání důležitých příběhových linií, pravdou ale zůstává, že Yates vnesl do série Harryho Pottera určitou jednotu. Začal se dostávat dospívajícím hrdinům pod kůži, vykašlal se na dětinské blbůstky a pokusil se z Pottera udělat dospělý příběh. Jeho režie se v tom samozřejmě odráží. Yatesův Potter je patřičně temný, výborná kamera se ke všemu staví z nezvyklých úhlů a pochmurnou atmosféru umocňuje detaily stále se zlepšujícího hereckého tria, které se svými rolemi tak srostlo, že už se skoro nedá mluvit o hraní fiktivních postav. V Potterovi konečně začaly fungovat emoce a to mi přijde podstatně důležitější, než třeba lovit nějaké grandiózní finále.

To se každopádně neurodilo. Tedy rozhodně ne podle megalomanských představ, které mnozí fanoušci zákonitě měli. Nejen na Yatese se tak právem můžeme zlobit, že jsme za celou sérii neviděli žádnou pořádnou kouzelnickou bitku (krom již zmíněného finále pětky), což je jako matějšká pouť bez autodromu, kolotoče a cukrové vaty. Yates sice řežbu v Bradavicích zvládl ukočírovat bez jediného zadrhnutí a nějakou tu destrukci nám předhodil, ale že jsme si nemohli užít o něco více osobních soubojů (viz krátkou potyčku paní Weasleyové s Bellatrix), kde by se při zabíjení postav, s nimiž jsme žili několik let, patřičně bulelo, to potterovským adaptacím těžko odpustit. Přitom Rowlingová podnětů předhodila dost, jednak se ve finále muselo utlouct několik desítek klaďasů a záporáků, druhak v předloze nabídla třeba krátkou zmínku velkolepého souboje Brumbála s černokněžnikem - předchozím majitelem bezové hůlky. Dovedete si představit, jak kulervoucí by to byl ve filmu flashback?

Jediný důvod, proč tyhle nedostatky Potterovi odpustit, je právě Yatesův přístup ke hlavním hrdinům a atmosféře. Možná Potter i přes rozdělení na dvě poloviny působí v první části rozvlekle a v té druhé zase epizodně a uspěchaně, když ale Yates vytáhne z rukávu esa v podobě dlouhých ponurých scén bez hudebního podkresu, plných zoufalství a bezmoci, jimiž si hlavní trio prochází, nelze se vyhnout dojmu, že by to moc režisérů lépe nezvládlo.

Právě proto Pottera považuji za podstatně povedenějšího, než mu jsou hvězdičkovým hodnocením mí drazí kolegové přiznat. Dlouhý významný pohled do dáli a chvilka ticha občas vypoví více než patetické proslovy plné scenáristických klišé. Ostatně nebýt zbytečného epilogu, měl by Potter nezvykle nehollywoodský konec prostý oslav dobra, pompézní hudby a kýčovitých momentů plných srdceryvných objetí. Yates se svého strohého přístupu držel až do samotného konce. Díkybohu.

Na Blu-ray jsem si nevědomky posledního Pottera dal už třikrát, možná čtyřikrát. Bez hlubšího vztahu k předešlým dílům (a bez toho, že bych si pamatoval, co se v nich dělo;), prostě mi filmařsky sedl. Osudovost příběhu, jakkoliv nepřesvědčivě šponovaná předchozími díly, z něj sálá na všechny strany. Je to více než důstojné zakončení docela dobré série, která nikdy nedokázala využít svůj potenciál, stejně jako se nedokázala odprostit od literární předlohy.

Ve vysokém rozlišení si Pottera můžete koupit jak ve 2D, tak v konvertovaném 3D, ve kterém je zpětně dostupná také první část Relikvií (vzpomínáte, jak Warneři stereokonverzi nestihli pro kina? To je ona...). V obou případech vás čeká naprosto špičkový přepis, který splňuje nejvyšší nároky. Jednak je neuvěřitelně ostrý, což spolu s téměř nulovými známkami komprese dává vzniknout famózní drobnokresbě (takových detailů v obličejích si jen tak někde neužijtete), druhak má naprosto úchvatnou černou. Takhle sytou černou, jež by byla i schopná solidně kreslit ve stínech, už jsem dlouho neviděl. Souvisí s tím samozřejmě i skvělý kontrast a barevný přenos (počítejte se studeným a značně desaturovaným obrazem). Přidejte ideální množství zrna a co máte? Ano. Špičku. O zvuku ani nemluvě. Když se rozezní hudba od Desplata (která je mimochodem skvělá, třeba "obrnění" Bradavic je hudebně hodně silné) a začnou po sobě kouzelníci posílat kletby, solidně se vám provětrají surroundy.

Plně počeštěné bonusy také patří k tomu nejlepšímu, co bylo minulý rok na Blu-ray dostupné, Warneři si totiž dali s dokumentární výbavou obzvlášť záležet. Vrcholem všeho je Maximum Movie Mode, tedy obraz v obraze, kdy k vám členové štábu promlouvají, pauzují film a rozebírají různé aspekty vzniku té které scény. Občas se objeví herec, který předčítá pasáž z knížky, jindy se přímo ve filmu objeví vystřižená scéna, sem tam se také připomíná nějaký prvek filmu pomocí klipů z předchozích dílů. Je toho hodně a film s tímhle obrazem v obraze šlape neuvěřitelně, přestože je takto asi o tři čtvrtě hodiny delší. A kdyby vám MMM nestačilo, ještě na prvním disku je několik dalších minidokumentíků Focus Points (spustitelných buď samostatně, nebo v rámci MMM).

Přehrajte si trailer Druhý disk není obsahově nikterak slabší. Najdete na něm vedle vystřižených scén pozvánku do Londýna na prohlídku filmových kulis, i na Potterovy internetové stránky, ale hlavně dvacetiminutovku s J.K. Rowling, ve které rozebírá hlavní postavy. Navíc pod Behind the Camera najdete hodinový rozhovor Daniela Radcliffa s autorkou Harryho Pottera, dále hodinku When Harry Left Hogwarts, což je výborný film o filmu, plus dokument o výrobě masek Gringottů a skřetů všeobecně. Je to hodně pěkná informační nálož, která vám zabere celé jedno odpoledne a za ty peníze tedy rozhodně stojí. Není pak třeba zmiňovat, že třeba MMM je Blu-ray formátu exkluzivní. Takové libůstky si na DVDčkách neužijete.

Obraz: 2.40:1 1080p (MPEG-4 AVC)
Zvuk: DTS-HD MA 5.1 - anglicky, DD 5.1 - česky
Titulky: české...
Datum vydání: 11. 11. 2011
Cena: 599,-