Kdo je dnes nejvíc cool filmař na světě? Quentin Tarantino? Lars von Trier? Zdeněk Troška? Kandidátů není málo, jedním z frontrunnerů by ale rozhodně měl být Werner Herzog. Německý ďábel, co snědl vlastní botu, málem dal zabít Klause Kinského a je schopný zmizet s deseti lidmi v neprobádané části Peru, aby se za pár týdnů vynořil s jedním z nejlepších německých filmů. Krom skvělých a bizarních dramat je, možná dokonce v první řadě, i špičkovým dokumentaristou. A dnes se podíváme na často nepochopenou filmovou esej Grizzly Man.

Timothy Treadwell byl snílek. Timothy Treadwell byl dobrodruh. Timothy Treadwell byl blázen. Timothy Treadwell byl Timothy Treadwell a mnoho takových kolem sebe nenajdete. A možná je to dobře. Miloval medvědy grizzly víc než lidské bytosti a jejich ochraně zasvětil život. Jezdil na dlouhé měsíce kempovat do divočiny a s kamerou v ruce se nejnebezpečnějším šelmám přiblížil víc než kdokoliv jiný. Nebral si špičkové vybavení, nebral si zbraně. Věřil, že ho zvířata milují a respektují stejně jako on je a nedal na varování, že páchá víc škody než užitku, když mezi nimi pobíhá a narušuje jejich přirozené prostředí. Byl ve svých očích hrdina. Jenže tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až vás grizzly sežere. Uprostřed jedné noci Timothyho a jeho přítelkyni, která tentokrát byla v parku s ním, medvěd napadl, usmrtil a zkonzumoval.

Werner Herzog sestříhal z Timothyho záznamů a vlastního dodatečného materiálu příběh člověka, jenž se nedokázal zařadit do lidské společnosti, a tak utíkal do přírody, kterou si idealizoval a kterou v podstatě nechápal. Věřil, že ji musí zachránit, i když to byl on, kdo potřeboval pomoct. A protože si pomoct nenechal, zaplatil za svou naivní aroganci životem.

Mnoho lidí nemá rádo Grizzly Mana, protože nemá rádo Timothyho (na jehož vystupování opravdu není mnoho sympatického). Jenže tohle není žádná glorifikace. Werner byl na své hrdiny vždycky zlý, ať už byli vymyšlení v dramatech nebo skuteční v dokumentech. Na jednu stranu přiznává jeho chování určitou naivní krásu a čistou jednoduchost, na druhou odhaluje jeho pomýlenou životní filosofii, ukazuje jeho přátele, kteří ho popisují jako blázna, a někteří se nebojí říct, že ten člověk prostě dostal, co si zasloužil.

Ve filmu se scény, v nichž Werner svou nezaměnitelnou angličtinou (oproti níž je Arnieho akcent nudně korektní) opěvuje hrůznou krásu přírody, střídají s bizarními momenty, jako když patolog s vyšinutým zaujetím detailně popisuje stav Timothyho mrtvoly. A následně rekonstruuje souboj, jaký on a jeho přítelkyně s medvědem podstoupily. V takových momentech mrazí v zádech a zároveň vystrkuje růžky Wernerova tendence vnímat lidstvo cynicky zesměšňující optikou.

Grizzly Man je mnohem víc než film o konkrétním nezdařeném dobrodruhovi, dokonce mnohem víc než pouhé zhmotnění věčného souboje člověka s přírodou (přičemž jde o nejčastější Wernerův motiv). Jde o zpodobnění střetu člověka se svými vnitřními démony, od nichž se snaží utéct v tomhle případě skoro doslova na kraj světa. Timothyho asi nebudete mít rádi. Sledovat jeho marný sebeklam a sebedestruktivní cestu za nevyhnutelným koncem ale skrývá hodně zajímavých témat, která jen tak z hlavy nedostanete.