Japonci útočí ve druhém tažení a přinášejí ještě více videoherních mlátiček, než minule. Ehm. Goemon v sobě skutečně nezapře herního ducha, stejně jako to, že ho baví manga, wuxia a rád si potrpí na bezhlavé souboje jednoho proti miliónu, které nemohou dopadnout jinak než výhrou jedince. Od minule už Goemon setřásl element překvapení, stejně jako si nepřinesl příliš mnoho nových záběrů, stále je však na co koukat – i přes ten šmír ve videu, který kazí polovinu zážitku. Obšírné záběry na armády i detailní záseky na bojovnicích ve vzduchu na popředí měsíce jsou typickými ingrediencemi, kterými to v Goemonu hýří. Trikařské onanie neznají mezí a daleko překračují hranici kýče – zhruba tam, kde začínají omalovánky a končí libovolné CGI intro k počítačové hře z roku 2005. Ve finále už mi skutečně přijde, jako kdyby prostě někdo smíchal tři hry na Playstationa - Devil May Cry (zbraně, souboje), God of War (kamera, hudba, souboje) a Soul Calibur (předimenzované zbraně, typicky souboje jeden na jednoho) – a udělal z toho jeden efektní akčňák, kam se vejde i hromada mytologie a příběhová linie o lásce. Nevím jak vy, ale já to beru.
