Vraždící taxikář? To tu asi ještě nebylo (ano, určitě bylo, odborníci nechť se klidně ozvou. Já si prostě jen na nic nevzpomněl ;). A je pravdou, že žánr potřebuje cokoliv, co tu ještě nebylo. A je jedno, jestli žánrem myslíte vyvražďovačku, kde mladé nebohé ženy vřískají těsně předtím než jsou s chirurgickou přesností naporcovány nebo detektivku, kde Adrien Brody s apartním vousem pátrá po dalším zvrhlém psychopatovi. A pokud chcete oba najednou, máte to mít. Krvavé scenérie se s těmi vyšetřovatelskými mísí v docela těsném poměru, i když čím dál tím víc začne být jasné, že těch prvních bude filmu o dost míň. Průvodní hlas hrozně chce být LaFontainenovým stínem a neodpustí si ani obligátní „one man“… ale pak už tu zbývá jenom ta pachuť… béčkovosti. To, co v první minutě ještě není tak úplně zřejmé a můžete si splést se stylizací, ve zbytku se už neschová - pokleslý žánr dostal výjimečně pokleslou propagační formu a kdybyste jen tak zběžně mezi mdlými červenými titulky nezahlédli jméno legendy formátu Daria Argenta, vsadím se, že byste to klidně tipovali tak na druhou spodní poličku odspoda v té nejzapadlejší videopůjčovně. Ještě pořád tam může skončit, i když - ještě na poslední chvíli věřme Brodymu, že se do úplného humusu neupsal. Mimochodem, i ta hudba je strašná.