Dnes malinko jinak. O filmu s nehynoucí láskou. Způsobem, který se tak dobře prodává na DVD a Blu-rayích…

Nejvýznamnější projekty historie si mohly dovolit obohatit své prezentace na DVD a BR o tučný dokumentární materiál. Nemyslím teď krátké featuretty nasekané vedle sebe, nýbrž kompaktní bijáky prozkoumávající okolnosti vzniku toho kterého celuloidového veledíla. Když se k nim nepřistoupí rutinně, můžou být stejně strhující jako filmy, která oslavují. Každý bude takovou cinefilní laskominu hledat někde jinde – na rozšířených edicích Pána prstenů, na výročním balení Blade Runnera, na Kmotrovi nebo ve videodenících z natáčení King Konga. Osobně za jasnou jedničku považuji snímek Empire of Dreams, dvouapůlhodinové pojednání o tom, jak se rodila největší trilogie filmové historie. Je to totiž snímek hravě překonávající rozměr bonusu na DVD, snímek, který se může počítat mezi nejlákavější filmy o kinematografii vůbec.

Škarohlíd může za oslavami zdánlivě obyčejného dokumentu vidět jen zaslepenost fanboyů, jež provází Síla, může svádět potlesk na zamilované diváky, kterým stačilo košatě připomenout jejich oblíbenou ságu. Na takové výtky existuje jediná odpověď: Trpělivě pronášené „NE“. Empire of Dreams je doopravdy skvostnou a nebojím se říct, že zcela bezchybnou ukázkou toho, jak složit poctu pozlacenému kusu kinematografie. S trochou štěstí osloví i nezdvořáky, co mají Žvejka za chodící kus koberce.

Velkou výhodu pro Empire of Dreams samozřejmě představují dramatické podmínky, za nichž se sága rodila. Film může těžit z kontrastu mezi mizivými očekáváními a tím, jak se stal z Hvězdných válek ze dne na den fenomén. I příběh vzniku je prostě příběhem se silnou zápletkou, nečekanými zvraty a očistnou katarzí. Stačí se rozhlédnout po poušti, kde Alec Guiness deklamuje podivné dialogy, dívat se na znuděného Harrisona Forda, jenž Lucase upozorňoval „že tyhle sračky můžou být leda na papíře“, lze se vysmát raným světelným mečům a spartánským trikům… pak je tu nakročeno na pravý hollywoodský thriller.

Empire of Dreams tuhle pohádkovou zápletku, kdy z vysmívané maškarády vyrostl vesmírný epos pro několik diváckých generací, nejen že výtečně podal, ale i prošpikoval dlouhou řadou pikantérií, jež i nezaujatého diváka musí přikovat k obrazovce. A udrží ho u ní i přes první Lucasovo vítězství a následné další roky, kdy se jeden hit rozrůstal o další kapitoly, až zbytněl ve skutečný opus.

Empire of Dreams tyhle události připomíná perfektním způsobem, který fanouška vymáchá v nostalgii a přivodí mu – stydlivě přiznávám – i to proklaté mrazení v zádech. Diváka nepoznamenaného Silou může alespoň přesvědčit, že skvostný může být i pohled zpoza kulis.