Z traileru na vás dýchne nezaměnitelná atmosféra počátku devadesátých let, kdy Deppovi táhlo stěží na třicet a Burton piloval do finální podoby svůj nezaměnitelný režijní rukopis. Během dvou minut obletíte emocionální zeměkouli tam a zase zpátky: Zasmějete se, dojmete se, popřemýšlíte si, to všechno v rychlých návalech, které vás přesvědčí o tom, že Depp prostě musí být mimozemšťan. Sentimentální rovina se neustále prolíná se zoufalým bojem být přijat do společnosti a všudypřítomné vtípky všechno lepí do brilantně stravitelné syntézy. Dobře si všimněte střihu (zejména v druhé polovině), jehož původce zatraceně dobře chápal, jakým kladivem na diváka uhodit a obrazy za sebe skládá tak, že by to těžko někdo svedl lépe. Když Edward ke konci začne „holit“ obrovské kusy ledu, nastartují se odzbrojující chorály a z jeho úst vypadne smrtící hláška „I can’t“, upřímně přiznávám, že i na malé ploše na mě tenhle dramatický efekt působí zatraceně silně. Ať hodí kamenem ten, kdo právě teď nepocítil nepřekonatelnou touhu vytáhnout film ze zaprášené poličky a nechat Deppa opět jednou pronášet nevinná utrápená slova (víte, že jich v celém filmu bylo jen 169?) v přelivu bizarního kovového monstra. Perfektně uhrančivý trailerový zážitek.
