Aster se toho zjevně nebojí. V roce, kdy být politický se v Americe nemusí zcela vyplácet, totiž hodlá poslat do kin snímek, který nás vrátí zpátky několik let do období vrcholu pandemie covidu, kdy se na některých konkrétních místech světa řešilo, jestli vlastně je nutné nosit roušky, nechávat se očkovat a jestli to všechno náhodou nejsou jenom způsoby, jak nás vláda chce ovládat. Jinými slovy konspirační snůška nesmyslů, kterým ale mnozí opravdu věřili a dodnes věří (schválně, jestli se najdou i v diskuzi...). Jako podhoubí pro černohumorný absurdní snímek v režii Ariho Astera to ovšem může být dost zajímavé a já se upřímně začínám i po zklamání z jeho posledního filmu s Phoenixem celkem těšit. Obsazení je tu zase jednou hvězdné, námět zábavný a byť ukázka zrovna neodhaluje příliš mnoho z děje a vlastně ani atmosféry jako takové, jako takové menší teaserové lákadlo to stačí bohatě.