
LukasMa
| 00:04 | 30.09.2011 |

Autor: Cliff Martinez
Stopáž: 70:19
Pokud znáte předchozí tvorbu Cliffa Martineze, tak nebude příliš překvapeni. Soundtrack se totiž odvíjí od nezaměnitelného ambientního stylu, více atmosférických ploch než klenutých a plně orchestrálních melodií. Definice ambientu, jakožto „zvukového prostoru“, nejlépe vystihuje Martinezovu hru s ruchy a šumy, které vytvářejí pestrou paletu nálad a pocitů. Stejně jako děj filmu, i soundtrack je svým způsobem minimalistický, ani v těch nejvypjatějších okamžicích se autor nenechá strhnout k emotivní přepjatosti či patosu. Svět hrdiny se pokouší zhudebnit jako změť vjemů, často nepříliš konkrétních pocitů. Martinez jakoby svým dílem jenom potvrzoval, že svět okolo nás je „znečištěný“ mnohostí ruchů a hudebních vlivů, ale i navzdory tomu se může jednot o ryze hypnotický účinek. Rozhodně ne jednoduchý poslech pro každého. Doporučuji nevynechat ani písňovou část alba, která plní velmi důležitou funkci! Znalci filmu zajisté budou vědět proč. proč.