Netradičně veselý úvod upomíná na ty chytřejší černošské filmy, v nichž většinou hrdinové nedostávají ničím do hlavy. Ba naopak, filozofují nad životem – tak jako náš hrdina Patrick Chamusso předtím, než mu bouchne pracoviště a přijde si pro něj zvláštní protiteroristická jednotka. I zde však startuje působivá koláž. Nehledě na obsah, může za to onen hypnotický rytmus nostalgicky známé matrixovské pecky od Roba D. A načaté probírání se životními moudry pokračuje, kdesi před závěrečnými titulky totiž předesílá mrazivé vypointování. Předtím vás však překvapí skvěle vygradovaná dvacetisekundová akční koláž začínající úderem 1:43. Už už slibuje lepší zítřky v jinak celkem poklidném tempu, které osvěžuje jen zmiňovaná audio složka. Skončí však příliš brzy a trailer se opět přelije v něco, co nechává svého diváka nezúčastněně přihlížet z povzdálí, i když by při troše akční snahy mohl být klidně TAM. Vizuálně si nás Noyce totiž celkem pokládá a poslušně vodí na udici. Zajimavé filtry, temné barvy, krystalická ostrost. Prostředí jako dělané pro chlapíka, proti němuž se spikl systém a on to tak nechtěl nechat. Kdo čeká akční peklo, bude asi zklamán přílišnou přemýšlivostí - avšak i ta má svou uchopitelnou poetiku, přestože výsledek není drtivě přesvědčivý a zaklesává se přesně mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Škoda, že není jen o ždibec vstřícnější.
