Mr. Hlad

Dogma bylo moje první seznámení s tvorbou Kevina Smithe a ten film mám dodnes rád, i když je to docela dlouho, co jsem  ho viděl naposledy. Asi úplně nečekám, že bych to mohl letos napravit v kině a Američanům trochu závidím, protože v kariéře dříve fakt zábavného režiséra a scenáristy jde o hodně zajímavý experiment s nečekanými ambicemi. Nová upoutávka díky rychlému střihu zatraceně šlape a je docela fajn vidět Damona, Afflecka nebo Hayek o čtvrt století mladší. A Alana Rickmana a George Carline živé. Stejně tak potěší fakt, že tvůrci si dovedou utahovat ze současného stavu Smithovy kariéry a hezky se tu kombinuje rychlé tempo, hláškování, veselé násilí a typicky smithovské nezávislé kořeny, i když v tomhle případě už šlo o docela velký film. A jako velký film to i z traileru vypadá, ačkoliv fandové moc dobře vědí, že většina jeho stopáže se skládá z typického plkání s chytrými pointami a popkulturními odkazy. Ale sakra, do kina bych na to fakt zašel.