Dobrodružství Forda Fairlanea je jedním z těch filmů, které velmi rychle zapadly, ale postupně se z nich stal kult. Bohužel kult, který se naší zemi víceméně vyhnul. Třetí americký film Rennyho Harlina (při natáčení Forda dostal nabídku režírovat druhou Smrtonosnou past) má totiž všechno, co by správná akční komedie měla mít. A rozhodně i něco navíc.

V roce 1990 už Harlin věděl, jak zacházet s kamerou a i přes poměrně skromný rozpočet se dokázal slušně vyřádit. Vybuchují tu domy i auta, střílí se ze tří brokovnic najednou a film od začátku do konce jede na plné obrátky. Ovšem to, co z Forda Fairlana dělá výjimečnou záležitost, je humor. Humor velmi neortodoxní.

Hlavního hrdinu si totiž zahrál Andrew Dice Clay. V osmdesátých letech jeden z nejpopulárnějších televizních komiků, který se nebál vulgarit a kontroverze, což mu ve výsledku přineslo doživotní zákaz vystupování na MTV, díky čemuž zmizel ze scény a dnes paběrkuje v Las Vegas. V Dobrodružství Forda Fairlana byl však na vrcholu sil. Cokoliv tenhle komik s postavou barového vyhazovače a chováním noční můry všech emancipovaných žen řekne, by si zasloužilo vytesat do kamene pro příští generace. Clay si nebere servítky a opírá se do hudební branže, filmového světa i svých kolegů (Drsný Harry a Roseanne Barrová si to odnesou asi nejvíc). Hláška střídá hlášku a úroveň „dobrého vkusu“ klesá tím víc, čím víc se blíží finále. Když se Harlin a Clay v polovině filmu předvedou s hodně dobře natočenou honičkou limuzín na hřbitově, ctitelé jemnějšího humoru možná znechuceně odejdou od televize, ale ti ostatní se pohodlně usadí a budou si vychutnávat další a další brutální vtipy, filmové a hudební odkazy a velmi slušnou akci.

K tomu všemu si přidejte Roberta Englunda, který je tady snad ještě víc cool než v roli kotelníka Feddyho Kruegera, vynikající rock´n´rollový soundtrack, spoustu hudebních hvězd v malých rolích, půvabnou Lauren Holly a oběšenou koalu a máte tu VIM jak vyšité.