„Na filmovém festivalu v Cannes byl v roce 2006 jeden soutěžní film natolik silný, že kvůli němu francouzská vláda změnila zákony. A ocenila zapomenuté hrdiny.“ Gratulujeme! Cenu za nejpatetičtější větu v traileru si můžete vyzvednout každé sudé pondělí na luhačovickém nádraží... No nic. Plakátová agitka za úctu a lásku k přistěhovalcům naštěstí tolik trapná není. Směšnost úvodního sloganu, který varuje před uslzenou děkovačkou legionářům, vyvažuje solidní dávka poctivé žánrové podívané. Peníze jsou ve válce potřeba a v Days of Glory po nich nebudete muset dlouho pátrat. Mluvíme-li samozřejmě o afrických a evropských poměrech. Výbuchy a přestřelky střihači balí do obstojně chytlavých sekvencí, v nichž ruší vlastně jen opakované objímání Jammela Debbouzeho a „předčasný“ konec celé upoutávky. Obstojné řemeslo může diváky-militaristy donutit k urychlené sháňce. Já je následovat nebudu, protože instantní vzpomínky na lidskou velikost, mě v kombinaci s oprýskanými „taxi“ ksichty nevzrušuje (existuje vůbec francouzsky mluvený film, který se prodral za hranice a přitom nevyvaloval jména Debbouze nebo Naceri? :-). Ani ta oscarová nominace mě nezlomí.