Den nezávislosti je naprostá klasika. Jeden z těch přelomových blockbusterů, který se stal obrovskou událostí, protože tak jako chtěli všichni vidět obřího lidožravého žraloka nebo oživlé dinosaury, zajímali je i mohutné létající talíře a emzáci pustošící naši krásnou matičku Zemi.

Ne, nebyly v něm intelektuálně stimulující dialogy a patriotismus překonal všechny myslitelné meze, mezi velkolepými popcornovými nářezy ale moc lepších filmů nebylo.

Den nezávislosti: Nový útok: FOTOGALERIE

Z tohohle Foxové těžko odpálí velkou sérii, která by měla konkurovat Star Wars a Avatarovi.Němec Roland Emmerich tehdy americký svátek Den nezávislosti vnutil málem celému světu. Minimálně v jeho novince, která pracuje s alternativní realitou, v níž jsme technologicky mnohem dál, protože jsme nasáli inspirace z vyspělých mašinek z předaleké galaxie, se mu to ale povedlo! Na národnost se nehledí. Všichni pěkně táhnou za jeden mezinárodní prov proti mezi galaktickému nepříteli. Ten se totiž rozhodl znovu přikvačit, přesně na dvacáté výročí od slavného vítězství (a prvního dílu) a překazit tak hezky naplánovanou oslavu. Parchant!

Záminka pro nový nálet šmejda z vesmíru je absolutně vycucaná z prstu a už sama o sobě přiznává, jak strašně nastavovaná kaše nás čeká. Trapný kalkul sálá i z americko-čínského muckání a nadbíhání LGBT komunitě (tolik homolásky snad ještě v žádném blockbusteru nebylo), v evidentní snaze rozkročit se do co do největší šířky, aby se dvousetmilionová investice rychle vrátila a Foxům se opravdu podařilo získat vlastní galaktickou ságu, k níž se neomaleně našlapuje v samotném finále. Tak veselo ale asi nebude, protože se zapomnělo na to nejpodstatnější: Aby ty Hvězdné války na Zemi opravdu bavily.

Emmerich tentokrát selhal. On nebaví. Logicky už nemůže oslnit měřítkem, vypálit oči megalomanskou destrukcí a tím, že jako jeden z prvních zhmotňuje naše fóbie, že sem přilítne UFO a odpálí Bílý dům, Eiffelovku i Hradčany. Den nezávislosti byl v tomhle směru vychytaným trikovým milníkem a těžil z toho na maximum, překonávat ho v podstatě jen větší mírou demolice, náletem mohutnější lodě, která kolem sebe navíc má ohnivý krunýř, většími kvéry, vícero letadélky a dalšími zničenými městy je naivní. Londýn na plátně vybuchuje pětkrát ročně, tím už nikoho nedojmete.

V Novém útoku se ta demolice navíc děje mnohem rychleji a jako by se nechumelilo (ono se nechumelí, jen prostě pomře pár miliard lidí). Během jedné scény je schopen Emmerich překliknout z bortící se čínské metropole nad londýnský Tower Bridge, aniž by ze situace vyždímal aspoň špetku emocí nebo kulervoucí atrakce. Ta města mizí zbytečně, ani kochat se nestihnete, napětí na nule.

Navíc se ty akční manévry řetězí úplně nahodile, a i když jsou všechny trikově vypiplané, na zadel si z nich žádný poctivý návštěvník multiplexu nesedne – Emmerich už je starší pán, režíruje utahaně a vlastně se ani nesnaží přijít s nějakou zpestřující novinkou, která by ho vydělila od ostatních digidestruktorů. Nebýt godzillovského finále, byla by celá dvojka tak hrozivě rutinní, že bych její tvůrce podezříval, že se ani nesnažili. Jen solidně naaranžovali pár bitev, přisypali desítku hlášek a šichtu prohlásili za splněnou.

Jednička přitom možná byla v jádru blbina, hlučná a třaskavá jízda, nad jejíž naivitou jste se museli každou chvíli uchechtnout. Pořád ale měly činy jejich hrdinů nějakou logickou posloupnost, rozverné mezizastávky a samotné vyprávění rytmus, který vygradoval ve finální strhující palbu. Dvojka se naproti tomu od první minuty topí v efektech a svou pitomostí (viz útok omladiny na loď a následné pobíhání v ní) vůbec brání tomu, abyste s těmi hrdiny nějak souzněli a drželi jim palce.

Přehrajte si trailer A že to teda je sebranka! Buď nesympatické nebo nudné mladé ksichty (koho, sakra, zajímá mladej Hemsworth a nějakej Jessie Usher?!), anebo vykopávky, co čekaly dvacet let na další pořádnou roli a jen díky tomu, že se Emmerich snaží o kontinuitu, budou mít zase na zaplacení inkasa. Willa Smithe budete oplakávat víc než jeho vlastní filmová rodina, protože strašlivě chybí. Bez něj, jen s bandou nezajímavých mladíčků a vyšeptalých zarostlých penzistů, velkou hollywoodskou parádu prostě neuděláš.

Den nezávislosti: Nový útok tak možná je spektáklem, zvlášť co se týče proinvestovaných milionů, zapojených trikařů a zničených velkoměst. Ale rozhodně ne v rámci katastrofických roller-coasterů a letních popcornovek. Jak se říká, z hovna bič neupleteš - a z takovéhle zívačky těžko odpálíš velkou sérii, která by měla konkurovat Star Wars a Avatarovi.