John Adams je absolutní seriálová špička, ale zároveň jde o smutně vzdálený vrchol Hooperovy kariéry. Jistě, Králova řeč si došla pro čtyři Oscary a představila ho celému světu, Hooper ale od té doby netočí nic moc zajímavého. Už remake Bídníků vyvolával spíš nenávist (ačkoliv je na tom ve všech finálních číslech dobře), no a teď tu máme Dívku z Dánska, která je tou nejprůhlednější oscarovou vějičkou. V blogosféře se poslední dobou hojně debatuje o tom, že je Hollywood s podobnými filmy tradičně o krok pozadu (i když lepší pozdě než nikdy). A málokde je to vidět lépe než tady. To, že do filmu nacpete LGBT postavu, ho automaticky nečiní zajímavým. Pořád se totiž jedná o celovečerní "zábavu", která má nadchnout samotnými hrdiny, zápletkou nebo provedením. Dívka z Dánska přitom vypadá jako standardně suchá retro romance s namalovaným Eddiem Redmaynem. A to je ohromná škoda, protože si tahle vlna filmů (Stonewall, Freeheld, Carol, Aboou Ray, Suffragette...) zaslouží stát na něčem víc než jen na "ožehavém" tématu.