Po roce a půl od francouzské premiéry se do našich kin dostává komedie s nepřeloženým názvem Daddy Cool. Těžko říct, jaké pohnutky k nasazení do české distribuce vedly, koneckonců francouzské kritiky ani divácká návštěvnost žádné kdovíjaké úspěchy nepřinesly. Ale překousněme předsudky a podívejme se nezkaleným zrakem na to, jak špatný Daddy Cool ve skutečnosti je – dost.

Premisa je od začátku postavená na tom, že postavy dělají zcela idiotská rozhodnutí. Čtyřicetiletý Adrien je nedospělý, nemá stálou práci a jeho jediným životním úspěchem byla svatba s krásnou a talentovanou kreslířkou Maud. Tu však neperspektivní vztah se zastydlým puberťákem přestává bavit, a tak se se svým budižkničemu rozejde. Potud to zní celkem normálně, že? Avšak pokračujeme dál: Maud s Adrienem z finančních důvodů stále zůstává ve stejné domácnosti, i když si najde nového přítele. Adrien se doma rozhodne založit školku a chce si vydělat hlídáním několika dětí, samozřejmě bez zkušenosti s výchovou capartů i bez uvědomění, že tohle opravdu nejsnáze vydělané peníze nejsou. A tak spolu Adrien a Maud nadále koexistují a my jen čekáme, jestli Francouzi naplní žánr romantické komedie až k očekávanému závěru.

Styl humoru dává vzpomenout na vcelku oblíbené současné filmy Philippa Lacheaua jako Alibi na klíč, Léto All Exclusive nebo Vezmeš si mě, kámo? Tím pádem je jasné, že není nouze o nahotu a sexuální žertíky, avšak v tomto případě ani není třeba se pohoršovat nepatřičností, neboť většina frků je prostě a jednoduše špatná. Chápaví rodiče se možná párkrát usmějí u všelijakých utrpení, jež Adrien s dětmi zakusí, avšak jinak není o co stát – slovní přestřelky jsou otupělé, situační vtipy bez nápadu.

Za snímkem stojí duo Maxime Govare a Noémie Saglio, kteří mají na kontě podobnou řachandu Úplně poprvé. Nemá smysl zdůrazňovat, že se jedná o druhořadé francouzské komedie, které se drsností snaží dosáhnout na hektičtější akci a výraznější herecké výkony, na kterých před více než patnácti lety stála třeba Bláznivá školka s Eddie Murphym. Lapálie s dětmi přitom slouží hlavně jako výchozí bod pro popis jedné italské (sic!) domácnosti, avšak ničeho smysluplného se bohužel nedobíráme.

V rámci hudebního podkresu se podle očekávání dočkáme stejnojmenného hitu od Boney M a také trochy toho francouzského popíku. Jinak však audiovizuál nemá čím zaujmout, což platí i pro herce Vincenta Elbaze a Laurence Arné. Především Elbazova role (Adrien) je napsaná zcela ploše a překvapivě hrdina prochází mnohem menší proměnou a uvědoměními, než by člověk čekal. Ty tak zbývají především na ženskou hrdinku, což je překvapivě podvratné; proč by se měnil nezodpovědný hejsek, který opilý močí do postele, když se může zamyslet rozumná, leč trochu nudná umělkyně? Nakolik je tato nekonvenčnost morálně správná, nechť posoudí diváci. Ale v zásadě vážně není o co stát.