Wayne Kramer patří k tvůrcům, které na MZ sledujeme velmi pozorně. Jeho Smolař se s trochou štěstí prodral do V.I.M. a levná akční krimi Zběsilý útěk spáchala docela dost povyku i bez toho, aby prošla do českých kin. Teď se Kramer spojil s Harrisonem Fordem a zamířil do vyšších sfér. Při znalosti výsledku člověk v duchu zařve to, co Mr. Hlad říká nahlas: „Dejte mu už sakra osmdesát milionů dolarů na pořádný akční béčko“. Ale i při menší porci ignorantství vůči seriózním společenským výpovědím je zřejmé, že si Kramer vytyčil příliš velké cíle… a že u těch méně važných mu to pálilo líp.

V Crossing Over sledujeme hned několik postav, jejichž momentální problémy mají něco společného s přistěhovalectvím. Jak kdyby Kramer psal podle novinových výstřižků a vybral si z nich modelové případy: Mexickou matku-samoživitelku, kterou vyhmátnou při práci načerno, obstarožního bílého poldu, co ustrne nad jejím opuštěným synkem, sexy modelku, která udělá cokoliv pro zelenou kartu, dobře zajištěného padesátníka, co si ono „cokoliv“ rád nechá provést na vlastním těle, i když má doma manželku. Manželka vede k dítěti, dítě k matce, matka kamsi do neznáma, kde se potulují i přísné agentky, šikanované muslimské rodiny a malí Japončíci, jež někdo tahá do gangu (a vrčící Clint Eastwood zrovna není po ruce). Figur jako smetí a s nimi i spousta linek…

… aniž by na ně čekalo nějaké sofistikované vyústění. Crossing Over se mi nějak nechce nazývat mozaikou, protože její střípky se v podstatě v nic významného ani skládat nepokouší. Nestmelí se v komplexní obraz o tom, jaké nepříjemnosti s sebou přistěhovalectví přináší, Kramer spíš došel k vágnímu přehledu klasických „rizikových situací“ s detektivní podzápletkou. Jednotlivé linie většinou jen hoblují klišé a mediální schémata, k žádné postavě se navíc nelze těsněji přimknout, jejích příběhy volně plují kolem a jen výjimečně je opentlí jímavá katarze nebo stimulující myšlenka. Těžko se pak hledá odpověď na přízemní otázku, co tím chtěl pan Kramer vlastně říci. A neřekl to už leckterý novinář za něj, jen pregnantněji?

Jistě se teď ptáte, proč tak slušné hodnocení, když mě ta Kramerova pobídka k lepšímu světu moc nepotěšila. Inu, po celou dobu je vidět, že jako režisér má řemeslo perfektně v ruce, využívá herce, proti nimž nelze nic zásadního říct, a ani jednou nenasadí do filmu vyloženě trapnou scénu nebo uširvoucí dialog. Vše je uměřeně snesitelné, „kvalitní“, klidně plynoucí standard, jenže rozmázlost a bezpohlavnost výsledku svým způsobem irituje. Škoda práce a vyšumělých ambicí. Dokážu si představit mnohem chytřejší a působivější způsoby, jak se ujistit, že Harrison Ford už by při svém věku a fyzickém vzezření do Indyho fakt neměl lízt...