Cival

Milan Cieslar je jedním z nejméně talentovaných českých režisérů. Říkám to u každého jeho filmu a říkat to ještě zjevně pár let budu, protože tenhle pán je navzdory svým rozpačitým schopnostem nezastavitelný. Bezpečné útočiště režisér slabot jako Dešťová víla, Láska je láska nebo Krev zmizelého bohužel našel u dramat napojených na druhou světovou - u nich publikum vždycky ustrne, protože témata to jsou mocná, osudy bolestivé a dojení emocí snadné. Jako by pak nevadilo, že to celé vypadá hrozně televizně, že známé tváře do kostýmů úplně nepasují, že omšelé téma nerezonuje novými myšlenkami a že vsunuté digitální velkoleposti budí spíš smích, než že by braly dech. Trailer se pateticky snaží, přesto platí, že tudy fakt ne.