Knihy Jáchyma Topola rozhodně nebývá snadné zfilmovat. Anděl Exit z roku 2000 i osm let mladší Sestra se dočkaly poměrně rozporuplného přijetí a stejný osud bezesporu potká i třetí pokus. Toho se tentokrát zhostil Tomáš Klein, vedle několika dokumentů dosud podepsaný především pod dokončením Vlka z Královských Vinohrad po smrti původního režiséra Jana Němce. Tam se tedy určité nelogičnosti daly pochopit, ale Citlivý člověk bohužel logiku postrádá celých 120 minut.

Je jasné, že ke kombinaci grotesky a alegorické road-movie nelze přistupovat čistě racionálně a vyžadovat srozumitelný a sevřený děj. Jeho jádro tvoří rodinné putování Moura, jeho partnerky a dvou synů ve starém karavanu zasněženou krajinou. Bývalý herec vzpomíná, jak dřív bylo líp, což se vzápětí potvrdí tím, že přijde jak o karavan, tak o přítelkyni. Podvodníček a kejklíř Mour se během přehlídky bizarních situací musí naučit přijmout různé složky svého nitra, stát se zodpovědným otcem (především pro staršího syna) i mužem.

Děje se tak prostřednictvím tu překotně zrychlených, jindy zase nepříjemně natahovaných horečnatých výjevů a asociativně skládaných scén, jejichž pointa obvykle vyšumí do ztracena. Epizodičnost a nevyrovnanost je pro road-movie typická, a pro takhle abstraktní díla to platí dvojnásob – přesto není na škodu, když se matoucí divácký zážitek na konci spojí ve smysluplný či emočně podnětný celek. To však není tento případ.

Na film se lze dívat jako na zhmotnění punkového smýšlení bratrů Topolových či jako na chaos odehrávající se v nedospělé duši věčného hračičky a provokatéra – a pokud si někdo s tímto nastavením dokáže dílo užít, je to jedině dobře. Vzhledem k počtu diváků, kteří předčasně opustili projekci, se však rozhodně nedá říct, že by se podobně dokázala naladit většina publika.

Zmatená změť obrazů se často spoléhá na snaživý a obětavý, leč kvůli své excentričnosti místy iritující výkon Davida Prachaře. Za pozornost stojí i toulavá kamera Dušana Husára a vrstevnatý hudební podkres od Pjoniho. Ani kombinace těchto talentů však nevede k vytvoření uceleného dojmu, což podtrhuje nahodile videoklipové použití Žiletek od Psích vojáků zhruba v polovině snímku.

Přehrajte si trailer „Naší ambicí je nabídnout silný autorský film, který diváka konfrontuje s těžkými tématy dnešní doby, ale zároveň mu skrze svou stylizaci, energii a živelnost nabídne východisko,“ popisuje Klein svou vizi v distribučních materiálech. Tu první část se naplnit rozhodně podařilo, snímek skutečně vyzývá diváka ke konfrontaci; avšak jestli si v díle publikum dokáže najít východisko, je už vysoce subjektivní a nepředvídatelné.